Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Téměř celé území Ostravy patří do teplé oblasti, kde se průměrné roční teploty pohybují mezi 8 až 9 °C. Výjimku tvoří okrajové částí Ostravy na severozápadě, kde se nachází Krásné Pole a Plesná. Tyto městské části jsou ve vyšší nadmořské výšce a je zde více území zalesněno. Průměrné roční teploty se tak zde mohou pohybovat mezi 7 až 8 °C.

Srážky

Na celém území Ostravy se průměrné roční úhrny srážek pohybují od 700 do 800 mm za rok. Díky relativně rovnému reliéfu nejsou ve srážkách i přes větší rozlohu území výrazné rozdíly.  Významnější pohoří, které by tvořilo závětrný či návětrný efekt je dostatečně vzdálené.

 

Meteorologická stanice

Ostrava – Poruba

Meteorologická stanice se nachází na západě Ostravy, spíše v její okrajové části. I tak však můžeme říci, že se jedná o stanici městskou, která do jisté míry reprezentuje klima Ostravy.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	239 m n.m.
Maximální denní teplota	38,0 °C	8. 8. 2013
Minimální noční teplota	-27,3 °C	7. 1. 1985
Největší minimální teplota	22,2 °C	18. 7. 2007
Nejvíce srážek za 24 hodin	86 mm	9. 6. 1971
Maximální sněhová pokrývka	52 cm	31. 12. 2005

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Průmyslové sněžení

V zimních měsících, zejména v lednu může nastat situace, kdy i v těsné blízkosti tlakové výše může v Ostravě a v okolí sněžit a tvořit se sněhová pokrývka. Tato situace nastává, když je u povrchu velmi studený vzduch, zejména v ranních hodinách po nočním vyjasnění. Díky vyzařování teploty při zemi mohou klesat i pod -10 °C. Ve vyšších vrstvách je tepleji a tak se tvoří inverzní zvrstvení. Díky průmyslové výrobě se může přechodně zvýšit množství prachových částic, které slouží, jako kondenzační jádra. Při dostatečné vlhkosti vzduchu může z nízkých stratů sněžit. Sníh má malou vodní hodnotu, ale díky nízké teplotě je sníh prachový a objem sněhu vypadá mocněji.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Smogové situace při povětrnostní situaci Ea

V pozdním podzimu a v zimních měsících, kdy nastává východní nebo i severovýchodní anticyklonální situace dochází k četným inverzím. Kolem tlakové výše, která má většinou svůj střed nad Ruskem do střední Evropy proudí studený kontinentální vzduch od severovýchodu nebo východu. Pokud se vyskytuje sněhová pokrývka a zeslabuje se proudění, tak dochází k výrazným teplotním inverzím. Slabé severovýchodní proudění však pokračuje a tak z průmyslové oblasti v Polsku proudí nad Ostravsko zvýšena koncentrace suspendovaných částic, které velmi zhoršují kvalitu ovzduší.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Sněhová kalamita 30. a 31. prosince 2005

Dne 29. 12. 2005 se nad Kalábrií vytvořila tlaková níže, která začala postupovat přes Černou Horu, Srbsko dále k severu. Již druhý den ráno přinesla srážky na krajní okraj České republiky. Tlaková níže, která se ráno nacházelo na jižním Rumunskem, se však ještě během dopoledne dostala na západní Slovensko a na severovýchod přinesla velmi silné a trvalé sněžení. Ve večerních hodinách se níže nacházela již nad Polskem, ale srážky se v oblasti Ostravy přetáčely a sněžilo se zde až do nočních hodin.  Během jednoho dne tak na některých místech v Ostravě napadlo až půl metru sněhu.

Silné sněžení v Ostravě – Zábřeh 30. 12. 2005 (idnes.cz)

 

Vhodnost návštěvy

Navštívit tuto oblast je vhodné v jarních měsících. Naopak na podzim a v zimě je zde riziko smogových situací, takže v tomto období návštěvu nedoporučujeme.

 

Základní informace:

Ostrava leží na hranici mezi historickým územím Moravy a Slezska, dělící linie prochází mezi řekami Odra a Ostravice. Ostrava je naším třetím největším městem (214 km²) a stejná příčka ji patří v počtu obyvatel, který se pohybuje okolo 300 000. Avšak celková aglomerace, kam jsou započítáni obyvatelé Karviné, Bohumína, Havířova atd., je druhá největší po Praze (asi 600 tis. obyvatel). Ostrava je krajské město Moravskoslezského kraje, který do roku 2001 nesl jméno Ostravský.   

 

Významnost města v rámci České republiky:

Naprostým symbolem Ostravy a blízkého okolí je těžba černého uhlí, které byla i hlavním motorem rozrůstání se města a vzniku nových průmyslových továren. Těžba v Ostravě se zastavila v roce 1994 z důvodu nerentability, avšak pod městem je stále ložisko s 50 mil. tunami uhlí na rozloze asi 100 hektarů.  Dodnes je Ostravsko silně znečištěno smogem a během roku jsou zde nejčastěji překročeny limity kvality ovzduší. Ostrava je proto vnímána jako „černé město,“ ale ve skutečnosti má jeden z nejvyšších podílů zeleně na obyvatele (30m²), tato hodnota je na špičce v rámci České republiky.

Ostrava se v rámci České republiky prosadila v odvětví sportu. V letošním roce se Ostrava stala společně Prahou hostujícím městem Mistrovský světa v ledním hokeji 2015, ale i MS v roce 2004 bylo z části pořádáno v ČEZ aréně. V Ostravě také probíhají velmi často Daviscupové či Fedcupové zápasy našich tenistů. V neposlední řadě se zde každý tok koná atletický meeting Zlatá tretra, kde se pravidelně objevuje jamajská sprintérská hvězda Usain Bolt. V roce 2014 se Ostrava stala dokonce evropským městem sportu.

Ostravou prochází dálnice D1, vedoucí z Prahy, přes Brno, do Ostravy, kde dále pokračuje do Polska. Významné je i železniční spojení s Polskem. Již několik desítek let je v plánu výstavba průplavu Dunaj-Odra-Labe, která by měla usnadnit vodní dopravu.

Zlatá tretra Ostrava

Zdroj: Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

 

Historie a významné historické události:

Již od pravěku procházela územím Ostravy obchodní jantarová stezka spojující Baltské moře a Středomoří. Nejstarší nález prvního osídlení je datován do doby asi před 25 tis. lety. Nález Landecké Venuše patří do éry lovců mamutů a poprvé v historii lidstva bylo na tomto území využito k udržování ohně kamenné uhlí. Od 8. století území osídlili Slované a bylo zde založeno hradiště Holasiců.  První písemná zmínka o Ostravě pochází z roku 1267 ze závěti olomouckého biskupa. Již v roce 1279 získává Ostrava status města. Jak již bylo naznačeno výše, dějiny Ostravy jsou úzce spojeny s uhelnou těžbou. V roce 1763 byla objevena první uhelná sloj v údolí Burňa. Za průmyslové revoluce byly založeny první železárny Rudolfova huť (1828), které jsou dnes známé jako Vítkovické železárny. Největšího rozmachu a přílivu obyvatelstva dosáhla Ostrava v období mezi 50. až 80. léty 20. století, právě díky těžbě. Socialistická těžba byla však velmi nešetrná k životnímu prostředí, navíc práce v dolech si vyžádala několik stovek obětí.

Monument Landecké Venuše v Landek Parku

Zdroj: fotozajic.rajce.idnes.cz

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

I většina kulturních památek má spojitost s těžbou uhlí. Mezi ty nejznámější pak patří Důl Michal, který nabízí turistům ty nejautentičtější zážitky. Návštěvník zde může absolvovat prohlídkovou trasu, jako kdyby se opravdu chystal fárat do podzemí. Stálá expozice hornictví je vystavena v muzeu Landek Park, které je největším hornickým muzeem v ČR. Kromě výstavy se na vrchu Landek nachází národní přírodní památka a právě zde byla nalezena Landecká Venuše, která je díky svému poměrně štíhlému tělu evropský unikát. Mezi jednu z nejvýznamnějších technických památek Ostravy můžeme zařadit dolní oblast Vítkovice. V areálu se nachází vysoké pece, jež fungovaly dvě století, koksovna či důl Hlubina.

Krajské město se může pochlubit největším radničním komplexem v České republice, kde je možnost prohlédnout si město z radniční věže vysoké 85,6 metrů. Samozřejmě zde nalezneme i sakrální stavby, konkrétně pak můžeme navštívit katedrálu Božského Spasitele (druhý největší kostel na Moravě), kaple sv. Alžběty nebo kostel sv. Václava (nejstarší stavební památka ve městě).

Důl Michal

Zdroj: dul-michal.cz

 

Turisty je také hojně navštěvována „ostravská sopka,“ ležící v centru města. Nejedná se zde však o vulkanickou činnost, ale o antropogenní projev v reliéfu krajiny. Sopka je totiž halda Terezie Ema, která vznikla rekultivací vytěžené hlušiny dolu Terezie (později přejmenovaného na důl Petr Bezruč). Z haldy vyvěrají teplé plyny (oxid siřičitý – SO₂) a díky vysoké teplotě zde vznikají v hloubce vzácné nerosty jako porcelanity. Výška Emy dosahuje 315 metrů nad mořem a díky tomu se stala druhým nejvyšším vrcholem města.

Halda Ema

Zdroj: miglanc.rajce.idnes.cz

 

Co se týče kultury Ostrava je vyhlášena festivalem Colours of Ostrava, příznivci klasické hudby pak mohou využít k návštěvě Janáčkovu filharmonii Ostrava. Snad nejznámějším ostravským folklórovým zpěvákem je Jaromír Nohavica, který např. nazpíval i fotbalovou hymnu pro tým Baníku Ostrava. Mezi jednu z nejslavnějších ulic České republiky pak patří Stodolní. Nachází zde nespočet barů a restauračních zařízení žijících do brzkých ranních hodin. V ostravské Stromovce je pak možné navštívit druhou nejrozsáhlejší zoologickou zahradu v Česku, kde žije na 320 různých zvířecích druhů.

Festival Colours of Ostrava

Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň