Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Průměrné roční teploty jsou vyšší v jižní polovině města. Městský obvod Plzeň 3, Plzeň 2, Plzeň 6 – Litice, Plzeň 8 – Černice a Plzeň 10 – Lhota má průměrnou roční teplotu mezi 8 až 9 °C. V severní polovině města, tedy v Plzni 1, v Plzni 4, v Křimicích, v Radčicích a v Malešicích se průměrné roční teploty pohybují mezi 7 až 8 °C. O něco nižší teplotu způsobují zvyšující se kopce Plzeňské pahorkatiny na severu města.

Srážky

Plzeň patří mezi krajská města s nižšími srážkovými úhrny. A to hned ze dvou důvodů. Prvním jsou Krušné hory, které tvoří závětrný efekt v případě, že jdou srážky od severozápadu. Druhým důvodem je pohoří Českého lesu a zejména pak Šumavy, kde je závětrný efekt, pokud se pohybují srážky od jihozápadu nebo jihu.  Na většině území Plzně tedy v průměrném ročním úhrnu spadne 500 až 550 mm srážek. O něco více srážek za rok může spadnout na krajním západě města, kde se průměrné množství srážek blíží až k 600 mm. Zde se již začíná projevovat mírné zvyšování terénu Brdy.

 

Meteorologická stanice

Plzeň – Mikulka

Stanice se sice nachází ve městě Plzeň, ale v jeho severnější části. Navíc okolí stanice je spíše travnaté. Větší komplex budov je na jihu, kde stojí fakultní nemocnice.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	356 m n.m.
Maximální denní teplota	38,3 °C	29. 7. 2005
Minimální noční teplota	-20,7 °C	12. 2. 2012
Největší minimální teplota	20,6 °C	12. 7. 2006
Nejvíce srážek za 24 hodin	73 mm	26. 5. 2009
Maximální sněhová pokrývka	25 cm	7. 12. 2010

Zdroj: Ogimet.com

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Velmi teplé místo v teplém sektoru

Při západním, severozápadní nebo jihozápadním proudění se často vyskytuje tzv. teplý sektor. Je to plocha mezi teplou a studenou frontou. V teplém sektoru, jak už název napovídá, jsou teploty nejvyšší. Plzeň však patří mezi místa, kde se vliv teplého sektoru projevuje nejrychleji a nejvíce. V zimních měsících zde nejrychleji přechází na teplé frontě sníh v déšť a maximální teploty v průběhu dne stoupají vzhůru daleko rychleji než v okolí. Příčinou může být “komín“ mezi Českým lesem a Šumavou, kde se z Bavorska dostává teplejší vzduch rychleji než jinde.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Bouřky na zvlněných studených frontách od jihozápadu

V jarních a letních měsících se na zvlněných studených frontách vyskytují bouřky, které postupují z Bavorska dále k severovýchodu. Právě v Bavorsku se občas vytvoří MCS (Mesoscale convective system), tedy volně přeloženo Mezoměřítkový konvektivní systém. Tento systém v sobě obsahuje hned několik bouřek a vyznačuje se velkou bleskovou aktivitou, silnými nárazy větru a v neposlední řadě i vydatným deštěm. Často přechází v nočních nebo i v brzkých ranních hodinách.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Silná bouřka v Plzni 20. 6. 2012

Počasí ve střední Evropě ovlivňovalo nevýrazné tlakové pole, ale ve vyšších hladinách atmosféry se nacházela tropická hmota. Maximální teplota v Plzni – Mikulce činila tento den 28,9 °C. Ve večerních hodinách se nad Rakouskem a Německem zformovaly velmi silné bouřky, které dále postupovaly k severovýchodu. Nad Plzeň dorazila bouřka mezi 21. a 22. hodinou a kromě intenzivních bleskových výbojů přinesla i intenzivní srážky. Během tři hodiny spadlo na stanici Plzeň – Mikulka až 60 mm srážek. Během jednoho večera bylo v Plzni zaznamenáno 35 zásahů hasičů, kteří čerpali vodu ze sklepů, na severu města byly vyvráceny i stromy. Ve městě bylo registrováno také několik požárů po úderu bleskem.

Příchod silné bouře nad Plzní 20. 6. 2012 (plzensky.denik.cz)

 

Vhodnost návštěvy

Město Plzeň lze navštívit v podstatě kdykoliv. Díky své poloze i v zimních měsících, protože má spíše mírnější klima. Sněhová pokrývka zde není tolik četná. O tom vypovídá i maximální výška sněhové pokrývky, která činní pouze 25cm. Na podzim se zde mohou tvořit mlhy.

 

Základní informace:

Město Plzeň ležící na soutoku čtyř řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, je krajským městem Plzeňského kraje. S celkovou rozlohou téměř 140 km² a počtem obyvatel pohybujícím se okolo 170 000 se Plzeň stala čtvrtým největším městem České republiky a druhým největším městem v Čechách. Téměř 1/3 obyvatel Plzeňského kraje žije pak právě v Plzni.

 

Významnost města v rámci České republiky:

Plzeň je v rámci České republiky známá díky výrobě automobilů Škoda a vaření lahodného piva. Strojírenský průmysl je pro Plzeň zásadní, Emil Škoda zde založil svůj podnik již v roce 1866. V Plzni se vyrábí různé dopravní prostředky, jako jsou elektrické lokomotivy, které nesou název RegioPanter. Škoda Transportation ve svých továrnách montuje i tramvaje a Škoda Electric se věnuje trolejbusům. Pivovarnictví v Plzni má dlouholetou tradici, vyrábí se zde spodně kvašený světlý ležák, který je označován jako Pilsner.

RegioPanter

Zdroj: Škoda

 

Mezi Prahou a Plzní vede dálnice D5, která dále pokračuje do Německa, k hraničnímu přechodu Rozvadov – Waidhaus. Celkově je úsek dlouhý 150 km a stal se jednou z hlavních evropských dopravních tepen. Stejně tak je významný i železniční koridor procházející Plzní.

Plzeň se stala známou i pro svoji Věznici Bory, která je již v provozu od roku 1878. Na přelomu 40. a 50. let sem byli přesouváni hlavně političtí vězni, mezi nejznámější pak patří Heliodor Píka (popraven 21. června 1949). Za mřížemi zde strávil svůj čas i náš pozdější prezident Václav Havel (červenec 1981 – leden 1983).

 

Historie a významné historické události:

Historie založení města Plzně se datuje až do roku 1295, kdy bylo město založeno českým králem Václavem II.  Avšak již z roku 976 pochází zmínka o Starém Plzenci, který je od dnešního centra Plzně vzdálen asi 10 km jihovýchodním směrem. Komunikační a strategické důvody donutily přemyslovská knížata hradiště přestěhovat k soutoku Mže a Radbuzy. Již od samého založení se Plzeň stala velmi rychle obchodním střediskem a významnou spojnicí mezi městy Norinberkem a Řeznem. Již ve 14. století se po Praze a Kutné hoře stala třetím největším městem Čech. V období 1599 – 1600 zde dokonce přechodně sídlil král Rudolf II.

Největší rozmach pak Plzeň zažila s nástupem strojírenské výroby. Již v roce 1859 založil v Plzni hrabě Valdštejn–Vantenberk pobočku své slévárny a strojírny. Emil Škoda přišel do továrny v roce 1866 na post hlavního inženýra, o 3 roky později podnik odkoupil. V 80. letech zakládá moderní ocelárnu, jejíž odlitky se využívají pro osobní i válečné lodě. Za Rakouska-Uherska se staly Škodovy závody největší zbrojovkou země, která vyvážela své výrobky i k Niagarským vodopádům nebo k Suezskému průplavu. Později se továrna zaměřila hlavně na výrobu parních a elektrických lokomotiv. V dubnu 1945 bylo na následky leteckého bombardování zničeno asi 70 % areálu, ale výroba se brzy znovu rozjela. Po jeho zestátnění se oddělily ze Škodových závodů automobilka v Mladé Boleslavi a letecká továrna v Praze. Za socialismu byla valná většina výrobků vyvážena do zemí Sovětského svazu. Po revoluci si závody stále udržely své významné postavení na trhu a jsou jedním z klíčových hráčů na burzách ve Střední Evropě. Dlouholeté logo Škody – okřídlený šíp, je jednou z nejznámějších českých značek a jeho hodnota je odhadována na několik miliard korun.

Škodovy závody

Zdroj: Škoda

 

Stejně jako strojní výroba je i vaření piva nedílnou součástí historie Plzně. Pivo v Plzni dříve vařili měšťané, avšak jeho kvalita byla různá. Proto se zrodila myšlenka založit pivovar, aby se výroba sjednotila. První várka nového plzeňského piva vzešla na svět 5. října 1842, u jeho zrodu stál sládek Josef Groll. Pivo mělo natolik lahodnou chuť, že od roku 1870 se stává oficiálním dodavatelem pro císařský dvůr ve Vídni. Stejně jako Škodovy závody, i městský pivovar byl velmi poškozen při válečném bombardování v roce 1945. Avšak již brzy se zotavuje ze ztrát a zakládá další nové dceřiné značky.  V roce 2011 se plzeňské pivo dostalo i na stůl ve Vatikánu.

Vstupní brána, postavená k 50. výročí založení pivovaru, se stala symbolem značky Pilsner Urquell

Zdroj: prazdroj.cz

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

V roce 1989 bylo prohlášeno centrum Plzně městskou památkovou rezervací. Historické jádro města má půdorysnou strukturu velmi podobnou původnímu gotickému vzoru. Nejvíce historických památek se pak nachází na náměstí Republiky, které v době založení bylo jedno z největších v Evropě. V roce 2007 proběhly na náměstí velké rekonstrukce, kdy kromě nové dlažby přibyly i tři nové, moderní kašny. Tyto kašny představují anděla, velblouda a chrtici, které se nacházejí v plzeňském znaku. Dominantní stavbou náměstí je katedrála sv. Bartoloměje, dokončená v 16. století. Katedrála se může pochlubit nejvyšší kostelní věží v České republice, která dosahuje 102,6 metrů a je přístupná turistům, kteří tak můžou z výšky pozorovat celé město.  Mezi další stavby na náměstí Republiky pak patří radnice (ve které dodnes sídlí zastupitelstvo obce), Morový sloup nebo Císařský dům, kde byl ubytován panovník Rudolf II. Město nabízí i prohlídku historického podzemí, které se svoji délkou 20 km patří k nejrozsáhlejším v ČR. Prohlídkový okruh je dlouhý 800 m a návštěvník se podívá do tajů každodenního života našich předků.

Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky a kašna velbloud

Zdroj: © 2015 Plzeň – TURISMUS

 

Téměř žádný návštěvník Plzně si nenechá ujít návštěvu největšího pivovaru v Česku. Pivovar Plzeňský Prazdroj navštíví ročně více než 250 tisíc návštěvníků z celého světa. Prohlídka zahrnuje interaktivní smyslovou expozici, průvodce historií, ukázku moderního vybavení a samozřejmě nesmí chybět ani ochutnávka nefiltrovaného plzeňského piva 12°. V Plzni se nachází i Pivovarské muzeum, které shrnuje celé dějiny vaření zlatého moku s pěnou.

Blízko centra města leží i zoologická zahrada a Dinopark, který každý rok inovuje svoji sbírku dinosaurů. Na ploše větší než 7 500 m² se rozkládá supermoderní centrum Techmania Science, které nabízí netradiční vědecké show, hlavolamy, demonstrace pokusů a planetárium. V areálu se nachází i Entropa, kontroverzní plastika vystavená za našeho předsednictví Evropské unie v Bruselu.

Dinopark Plzeň

Zdroj: Legres.com ©