Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Českého ráje administrativně leží na hranici mezi Libereckým, Královehradeckým a Středočeským krajem. Největším městem oblasti je Mladá Boleslav, kde žije téměř 45 tis. obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Jičín, Turnov, Mnichovo Hradiště nebo Železný Brod.

 

 

 

Vymezení oblasti Český ráj; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Celá lokalita patří spíše mezi teplejší území v rámci České republiky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8 až 9 °C. O něco nižší teploty se vyskytují mezi Jičínem a Sobotkou, kde se nachází Jičínská pahorkatina. Průměrná nadmořská výška tohoto geomorfologického celku má však jen kolem 350 m n. m., takže teploty jsou nižší jen o jeden stupeň. Průměrné roční teploty se tak v této části vyskytují mezi 7 až 8 °C. Na severu této lokality, však ještě stoupají kopce, díky Vranovskému hřbetu. Zde již nadmořská výška dosahuje až 500 m n. m., takže průměrné roční teploty se pohybují jen mezi 6 až 7 °C.

Srážky

Srážky v této lokalitě ovlivňuje velmi významně pohoří Krkonoš. Převládající proudění od západu často tvoří návětrný efekt daleko před Krkonošemi. Průměrně nejvíce srážek samozřejmě spadne v nejsevernější části této lokality. Zde mohou úhrny atakovat hranici 1000 mm srážek. S každým km na jih srážky slábnou a jsou méně četné. Na samotném jihu této lokality jsou už průměrné srážkové úhrny jen kolem 650 mm za rok. 

           

Meteorologické stanice

Semčice

Meteorologická stanice se nachází v jihozápadní části této lokality a reprezentuje především území nižších poloh.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	234 m n.m.
Maximální denní teplota	38,1 °C	8. 8. 2015
Minimální noční teplota	-30,2 °C	11. 2. 1929
Největší minimální teplota	22,6 °C	29. 6. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin	130 mm	10. 8. 1977
Maximální sněhová pokrývka	55 cm	12. 3. 1947

Zdroj: Ogimet.com

 

Jičín

Meteorologická stanice se nachází na úpatí Jičínské pahorkatiny a dobře reprezentuje tuto lokalitu.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	283 m n.m.
Maximální denní teplota	37,7 °C	7. 8. 2015
Minimální noční teplota	-24,1 °C	22. 12. 1969
Největší minimální teplota	22,7 °C	20. 6. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	53 mm	29. 5. 1968
Maximální sněhová pokrývka	30 cm	21. 2. 1969

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Prachovské skály – přírodní větrolam

Několik km severozápadně od Jičína se nachází skalní město, které se nazývá Prachovské skály. Kromě toho, že se jedná o impozantní geomorfologický jev, tak se zde vytváří i speciální mikroklima. Primárně je v této oblasti atypické proudění vzduchu. Vzhledem k vysokým skalním věžím se vítr pod těmito skalami značně mění a samozřejmě i slábne. Mezi skalami se tak objevují dřeviny, které nemusí být adaptovány na silné větry, takže jejich morfologická struktura je poněkud odlišná. I další meteorologické prvky Prachovské skály poměrně výrazně ovlivňují. Při jasném dnu se zde akumuluje teplo, takže jsou zde teploty velmi vysoké, naopak ráno se zde udržuje studený vzduch o něco déle, než na ostatním územím.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Extrémně nízké úhrny ve sněhu

I přesto, že tato lokalita patří mezi srážkově nadprůměrné, tak vysoká sněhová pokrývka je zde spíše vzácným jevem. Částečným důvodem je samozřejmě charakter průměrných ročních teplot o kterém jsme se zmínili již v úvodu. V zimě zde však dochází ke zvláštní anomálii, kdy je v této lokalitě tepleji než v okolí. Dokonce i srážky ve sněhové podobě se zde vyskytují méně častěji. Průměrný sezónní úhrn výšky nového sněhu je pouze do 40 cm, což je srovnatelné s Polabím, Prahou nebo s Jižní Moravou a to jsou nejteplejší oblasti v ČR.

Vichřice v Jičíně 23. července 2009

Celý den 23. července převládalo v České republice velmi horké počasí. V hladině 850 hPa se teplota pohybovala kolem 21 °C. V Jičíně bylo naměřeno 33,6 °C a do dnes je tato teplota rekordní. Od západu však do střední Evropy postupovala velmi výrazná studená fronta. Za touto studenou frontou se ochladilo ve výšce od 10 °C, při zemi to však znamenalo daleko citelnější ochlazení.

Na samotné studené frontě se vytvořil pás bouřek, který byl bleskově velmi aktivní. Pásmo bouřek bylo velmi úzké, zhruba 30 km na šířku, ale na délku tento pás měl 700 km! Vzhledem k tomu, že výška jednotlivých buněk přesahovala 10 km, tak letadla nemohla od západu na východ a opačně přelétávat.

Vzhledem k tomu, že tento pás bouřek rozdělovat horký vzduch od toho studeného, tak se vytvořil na čele bouřky výrazný teplotní gradient. To způsobilo velmi silný vítr. Ten ještě zesílil díky tzv. downburstům. Nárazy větru na některých místech přesahovaly 35 m/s. 

Nejsilnější poryvy větru se vyskytly právě v lokalitě Český ráj. Nejvíce škod bylo zaznamenáno na lesních porostech, kdy silný vítr vyvracel i vzrostlé stromy. Vítr ve městě Jičín vyvracel stromy i v lipové aleji.

Vyvrácené stromy v Jičíně, Zdroj:mujjicin.cz

Vhodnost návštěvy

K navštívení této oblasti si můžete vybrat v podstatě jakékoliv období. Zimy jsou zde mírné, v létě se zde občas vyskytnou dny s tropickými teplotami. Na podzim zde nejsou tak moc četné mlhy, jako v některých jiných nížinatých oblastech, takže pro výlety a panoramatické výhledy to také není špatná volba.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Historie člověka se na území Českého ráje začíná psát asi před 350 tis. lety. První nálezy hovoří o osídlení lovců mamutů a jeskynních medvědů v době kamenné. Zemědělci se zde objevili na přelomu 6. – 5. tisíciletí př. n. l., především pak kultury lidí s keramikou volutovou, v mladším období je nahradil lid s keramikou vypíchanou. Už v období 2000 př. n. l. byl Český ráj osídlen lidem popelnicových polí. V této době se již začínají budovat hradiště (např. Mužský, Prachovské skály nebo Klamorna). Oblast navštívili i Keltové (4. st. př. n. l.), které nahradili Germáni. Nakonec se v krásné romantické přírodě usídlili Slované, konkrétně pak kmen Charvátů. Slované se uchýlili především na již vybudovaných hradištích Prachovských skal, Hrada nebo Mužském. Období raného středověku podřídilo toto území rodu Přemyslovců, kdy již od 10. století zde vládne menší rod Markvarticů. Tento rod se stal matečný pro mnoho již slavnějších rodin – Valdštejni, Vartemberci nebo Michalovci, kteří se již výrazně podíleli na rozvoji této oblasti. Významné období se pak započalo v době husitských válek, ze kterých vzešlo hlavně drancování mnohých klášterů, hradů i celých měst. Ničení však vyvolalo snahu o upevnění moci šlechtických rodů, což vedlo k založení řady nových měst, skláren, hutí a hamrů. V tomto období se začíná také významně rozvíjet těžba železné rudy. Situace v kraji se však později vyhrotila při povstání českých stavů, jehož se zúčastnilo z oblasti Českého ráje mnoho významně postavených mužů. Neúspěšná vzpoura přisoudila zabavený majetek stavů šlechtici Albrechtu z Valdštejna, jenž si jako své středisko nových držav zvolil Jičín. Ač se mělo stát z Jičína centrum vzdělanosti a moci, v průběhu třicetileté války a po smrti Valdštejna bylo město naprosto vydrancováno. Bohužel další rána pro oblast Českého ráje přišla o 200 let později v době prusko-rakouské války. Některé bitvy se odehrály přímo v regionu, např. u Mnichova Hradiště, Kosti, Jičína nebo Turnova.

Hradiště Klamorna; Zdroj: cesky-raj.info

V Českém ráji nalezneme celu řadu tradičních řemesel. Jedním z nich je výroba šperků z červeného granátu, jehož naleziště se nachází na hoře Kozákov. Výroba skleněných perliček dala základ i jablonecké bižuterii. Dnes již zpracování granátu podléhá modernímu provedení originálních českých šperkařů a designérů, dík čemuž si stále udržuje světovou značku. Hluboko v lesích v okolí Turnova a Železného Brodu byly od 17. století rozesety sklárny, v nichž se vyrábělo vitrum silvestre, známé i pod označením lesní duté sklo. Sklo se zbarvovalo do zelena, díky přítomnosti železa. Každá sklenice zní při přiťuknutí jinak, karafa dokonce při nalévání vína kloktá. Roubené měšťanské domy jsou dalším ze symbolů Českého ráje.
 

Přírodní dědictví

Kvetoucí louky, průzračná voda a čistý vzduch na vás čekají v oblasti Českého ráje. Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Její vyhlášení se událo již v roce 1955. V roce 2002 bylo území rozšířeno o oblast Maloskalska a Prachovských skal, nyní je celková rozloha CHKO 181,5 km². Český ráj je tvořen hlavně kvádrovým pískovcem z období křídy, v terciéru zde probíhala dokonce sopečná činnost, která se projevila vznikem podpovrchových těles. Křídové sedimenty byly v dalších obdobích modelovány vodou, díky čemuž vznikla řada významných útvarů. Dominantou oblasti jsou Trosky. Již zmíněné české granáty byly dolovány z hory Kozákov (744 m n. m.), která vznikla z běsnící sopky. V lokalitě se také nachází několik jeskyní a skalních dutin. Ty nejzajímavější nalezneme v NR Klokočovské skály. Jedna z nejznámějších přírodních rezervací České republiky a zároveň i tou nejstarší jsou Prachovské skály. Skalní město je obklopeno mnoha vyhlídkami a schodišti, jenž jsou přímo tesané do skály, nechybí zde ani mohutné chodby a skalní bloky. V CHKO nalezneme přes 20 maloplošně chráněných oblastí, z nichž můžeme kromě již zmíněných dále uvést i NPP Suché skály, PR Bučina u Rakous, PR Příhrazské skály nebo PR Apolena.

Pískovcové skalní věže Českého ráje, v pozadí pak zřícenina hradu Trosky; Zdroj: Bořivoj Černý, MAFRA

Pěší turisté si zde každoročně přicházejí na své díky značeným stezkám, skaliska lákají i horolezce a nudit se tu nebudou ani milovníci cyklistiky.

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

V krásné přírodě Českého ráje se ukrývá nespočet nádherných historických památek. Romantický zámek Sychrov se pyšní novogotickými interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou. V komplexu zámku se nachází rozsáhlý anglický park a galerie. Sychrov hrál i významnou roli v českých dějinách, pobývali zde francouzský král Karel X., pruský král Vilém a císař František Josef I. Dalšími zámky v oblasti jsou Hrubý Rohozec, kde v interiéru stále figuruje původní nábytek, či barokní lovecký zámek Humprecht s elipsovitým půdorysem a hodovním sálem. V území je patrná dominance hradů. Skalní hrad Frýdštejn je stále zachovalou středověkou zříceninou, která ukrývá doupě čarodějnice z pohádky "O princezně Jasněnce a létajícím ševci". Navíc si zde díky vyhlídkové věži můžete vychutnat okolní krajinu z výšky. Hrad Vranov stojí zřejmě na špici žebříčku největších a nejsložitějších skalních hradů Česka. V 19. století zde proběhly stavební úpravy a přebudování na romantický Pantheon, který sdružuje velké množství různých pomníků a památníků. Okouzlující je i noční osvícení kaple a úchvatný výhled na Malou Skálu nad řekou Jizerou. Hrad Kost je klenotem zachovalé gotiky. Návštěvníky láká zachovalé vybavení renesanční kuchyně, zajímavé interiéry nebo ukázky dobových řemesel. Sestoupíte-li níže, čeká na Vás údolí Plakánek se skalním obydlím Barušky, kde se žilo ještě za první války.

Hrad Kost; Zdroj: kamsdetmi.com

Dominantou Českého ráje, viditelnou již z dálky, je hrad Trosky, jenž pochází již ze 14. století. Na vrcholu slavné čedičové vyvřeliny stojí dvě věže (Panna a Baba) s úchvatnou vyhlídkou. Zbytky skalního hradu na pískovcových blocích - Drábské světničky nabízí krásný pohled na Pojizeří. Jeho rekonstruovaná podoba se nachází na zámku v Mnichově Hradišti. Unikátní bývalá svobodnická usedlost Dlaskův statek čeká na turisty v Dolánkách u Turnova. Areál pochází z roku 1716 a nalezneme zde dvě brány, patrový roubený špýchar, sbírku zemědělského nářadí a expozici lidového obydlí. Už v 17. století byla postavena v Rovensku pod Troskami starobylá dřevěná zvonice ukrývající 3 zvony, netypicky obrácené srdcem vzhůru. Zvony nesou jméno podle českých světců Jana Křtitele, Václava a Jiřího.

V neposlední řadě zmiňme dvě velká centra oblasti – Jičín a Turnov. Městská památková rezervace Jičínu s šachovnicovou sítí ulic kolem obdélníkového náměstí se stala hlavním městem pohádek. Na počest spisovatele V. Čtvrtka a jeho nejslavnější postavě Rumcajse se zde každoročně konají slavnosti. Turnov zase představuje bohatou tradici šperkařství a broušení drahých kamenů. Dokonce zde byla založena první evropská umělecko-průmyslová škola na zpracovávání kamene, kovu a samozřejmě i výrobu šperků.

Rumcajsův Jičín; Zdroj: jicin.org