Základní klimatické a geografické charakteristiky

Území v severní části Moravy zahrnuje druhé největší pohoří v České republice – Hrubý Jeseník. Administrativně spadá území Jesenicka pod Olomoucký kraj, z části na východě zasahuje do kraje Moravskoslezského. Největším městem v oblasti Jeseníků je bývalé okresní město Šumperk, kde žije více jak 27 tisíc obyvatel. Mezi další velká města patří Krnov, Bruntál, Jeseník nebo Mohelnice.

 

 

Vymezení oblasti Jeseníků, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Turistická oblast Jeseníky je z velké části ovlivněna pohořím, které po Krkonoších patří mezi druhé nejvýznamnější v České republice. V jádru Hrubého Jeseníku se nachází hned několik vrcholů, které jsou propojeny dlouhými hřebeny. Průměrná roční teplota na vrcholcích Pradědu, Mravenečníku a Keprníku se pohybuje kolem 2 °C. Na již zmíněných hřebenech se průměrné roční teploty pohybují mezi 2 až 3 °C. Zhruba o stupeň vyšší teploty jsou pak v horských průsmycích a na vrcholcích Rychlebských hor. Na většině území Hrubého Jeseníku a ve vrcholových partiích Nízkých Jeseníků se průměrné roční teploty pohybují od 5 do 6 °C. Na plošinách Nízkého Jeseníku či vrcholcích Zábřežské a Hanušovické vrchoviny jsou to teploty od 6 do 7 °C. Průměrné roční teploty mezi 7 až 8 °C se objevují na severu Hornomoravského úvalu (Šumpersko), a pak zejména severně až severovýchodně od Jeseníků, kde pohoří velmi rychle klesá do nížiny. Ještě vyšší teploty se vyskytují na pohraničí s Polskem, kde v oblasti Javorníku nebo Krnova průměrné roční teploty dosahují 8 až 9 °C. Absolutně nejteplejší místo z této velmi komplikované lokality se objevuje ve výběžku, kde se nachází například obec Osoblaha. Zde průměrná roční teplota atakuje 10 °C, což je srovnatelná teplota s Polabím nebo jižní Moravou.    

Srážky

Vzhledem k tomu, že reliéf turistické oblasti Jeseníků je velmi komplikovaný, tak i srážky nejsou příliš homogenní.  Nejvíce srážek se váže samozřejmě na nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku, ale i Rychlebských hor. V těchto oblastech se průměrné roční srážky pohybují mezi 1000 až 1200 mm. Nejedná se o maximální srážky v rámci České republiky, protože na západě mírně stínují Orlické hory. Na většině námi popisovaném území se průměrné roční srážky pohybují v rozmezí 800 až 1000 mm. Téměř na celém území Nízkých Jeseníků jsou to pak srážkové úhrny 700 až 800 za rok. Těsně za vodní přehradou Slezská Harta se však nachází výrazný srážkový stín, který významně ubírá srážky směrem k Polsku. Nejméně srážek je pak na Krnovsku, kde průměrné roční srážky dosahují sotva 600 mm. 

 

Meteorologické stanice

Červená

Stanice se nachází v srdci Nízkého Jeseníku, několik desítek metrů pod vrcholem Slunečná. Velmi dobře reprezentuje drsnost podnebí Nízkých Jeseníků.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	748 m n.m.
Maximální denní teplota	32,6 °C	30. 7. 1994
Minimální noční teplota	-34,4 °C	9. 2. 1956
Největší minimální teplota	23,1 °C	8. 8. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	70 mm	2. 7. 1953
Maximální sněhová pokrývka	173 cm	10. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Javorník

Meteorologická stanice Javorník se nachází v podhůří Rychlebských hor, ale již ve Vidnavské nížině. Velmi dobře reprezentuje pohraničí této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	284 m n.m.
Maximální denní teplota	38,2 °C	8. 8. 2015
Minimální noční teplota	-26,5 °C	13. 1. 1987
Největší minimální teplota	26,0 °C	29. 8. 1992
Nejvíce srážek za 24 hodin	102 mm	29. 5. 1965
Maximální sněhová pokrývka	75 cm	7. 3. 1965

Zdroj: Ogimet.com

*Poznámka: Na Pradědu v minulosti byla meteorologická stanice, která však byla zrušena. Tato stanice byla přemístěna na Šerák, ale klimatická řada je zatím příliš krátká.

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Jesenický fén

Podobně jako u Beskyd, tak i v této lokalitě se vyskytuje fénový efekt. Nastává při jižním proudění, které může mít dva průběhy. První z nich je klasický jižní až jihovýchodní silný vítr, který zvyšuje teploty za hřebeny na severní straně Hrubého Jeseníku. Druhý je nenápadný slabý jižní vítr, který zalévá jižní stranu Jeseníků nízkou oblačností, často zde mrholí a je zde poměrně nízká teplota. Za Červenohorským či Ramzovským sedlem však přichází zlom a na druhé straně se vyskytuje zmenšená oblačnost. Teploty i v zimě mohou atakovat 15 °C.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Kalamity při situaci Nc

Vše má dvě strany mince. Již jsme si popsali meteorologickou zajímavost na severních stranách Jeseníků. Zde se však vyskytují i extrémní meteorologické jevy v podobě velmi silného sněžení při severní cyklonální situaci. Pokud se tlaková níže nachází nad východním Polskem a do střední Evropy proudí od severu chladný a vlhký vzduch, tak v oblasti Jesenicka se vytváří významný návětrný efekt. Situace se objevují v mírnějším průběhu hned několikrát do roka. Pokud však situace převládala delší dobu, tak dochází ke kalamitním situacím. V takovém případě není problém, aby i v nížinách během jednoho dne napadlo kolem půl metru nového sněhu. Vždyť 75 cm maximální sněhové pokrývky ze dne 7. 3. 1965 pro nadmořskou výšku 285 m n. m. z Javorníku toto tvrzení potvrzuje. 

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Extrémní srážky v červenci 1997 a následné povodně v Jeseníkách

Červenec 1997 je pro oblast Jeseníků zapsán černým písmem. Za vše může tlaková níže, která se vytvořila 5. července nad Polskem. Za normálních okolností by spadlo na severní Moravě pár mm srážek a vše by se obešlo bez problému. Jenže tato níže dělala nad střední Evropou divy. Nejdříve začala klesat nad Tatry a tak přinesla spousty srážek na severní návětří Hrubého Jeseníku. Pak se oblast nízkého tlaku vzduchu udržovala přímo nad Moravou a k trvalým srážkám se přidávala i konvekce.

Na hřebenech Hrubého Jeseníku spadlo v první pětidenní epizodě, tedy ve dnech 4. 7. až 8. 7. 1997 kolem 500 mm srážek. Již během prvních dnů se rozvodnil například horní tok Moravy v Hanušovicích nebo Desná na Šumperku. Tyto záplavy poničily v této oblasti budovy i komunikace a vyžádaly si několik obětí na životech.      

Zdevastovaná železniční trať Šumperk - Kouty nad Desnou, zdroj: olomouc.ihned.cz

 

Vhodnost návštěvy

Turistická oblast Jeseníky je velmi rozsáhlá a hlavně členitá. Nadmořská výška začíná ve 220 m n. m. a končí téměř v 1500 m n. m. Proto doporučení návštěvy do této oblasti je velmi specifické. Pokud se vydáte na Praděd či jiný vrchol Hrubého Jeseníku, pak je třeba počítat s tím, že i v létě vás zde může překvapit sníh. Vždyť na Pradědu se některé lyžařské sezóny lyžuje až do května. Naopak v pohraničí jsou jara velmi brzká. 

 

Tradice, historie a zajímavosti

Samotné hory byly osídleny až za velké kolonizace ve 13. století, neboť nehostinné přírodní podmínky nedokázaly zprvu člověka uživit. Lidé přicházeli do hor z jihu údolím řeky Moravy, ze severovýchodu osídlovali úrodné roviny kolem Krnova a Osoblahy a ze severu pronikali podél říčky Bělé. Od doby bronzové začaly být využívány stezky přes Ramzovské a Červenohorské sedlo, osídlení dosáhlo až okolí Šumperku, nejvíce osad pak vzniklo na Krnovsku. Nálezy z doby Keltů byly objeveny hlavně v okolí Mohelnice. Poblíž Rázové u Bruntálu byl pak nalezen zlomek horní části měděného litého kotle s uchem, spadající do doby Attilovy říše. Jedná se o jediný bezpečný nález po Hunech z území Moravy. Slované se na území dostali z Polska až v 6. století. Ve středověku pak k rozvoji oblasti přispělo zpracování železné rudy (vyvážené až do Anglie) a tuhy, navíc se započala těžba stříbra a zlata. V roce 1213 bylo založeno město Bruntál, které je nejstarším městem na Moravě. Velký rozmach celého Jesenicka byl zaznamenán za vlády Karla IV, kdy se významně rozvíjel obchod s plátnem a suknem. Naopak třicetiletá válka přinesla velký hospodářský i populační útlum. Řada sídel byla vypálena a černě se do historie zapsaly i čarodějnické procesy. Teprve konec 18. století znamená prudký hospodářský rozvoj zejména v hutnictví a textilním průmyslu. Další století přineslo výrazný rozvoj jesenického lázeňství a dalších výrobních oborů, především papírenství, sklářství a strojírenství. Krušné chvíle pak nastaly v době druhé světové války, kdy německé obyvatelstvo tvořilo 80 % národnostní struktury. I přesto se dokázal i na tomto území vytvořit český odboj, který byl mnohdy tvrdě potrestán. Po odsunu Němců se začala obnova průmyslu a do oblasti přišla řada nových obyvatel, což výrazně ovlivnilo tradiční způsob života na Jesenicku.

Historický snímek ruční papírny ve Velkých Losinách, Zdroj: R. Sedláček (1996): 400 let Ruční papírny ve Velkých Losinách

Jesenicko má celou řadu tradic, k nimž patří výroba flašinetů a varhan. Významně se do kultury Jeseníků zapsaly i čarodějnické procesy. Z těchto událostí vychází i film Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry. Obnovit jednu ze zapadlých tradic sudetských Němců se podařilo v údolí Desné. Historická Velikonoční jízda Osterreiten se nyní znovu pravidelně koná, avšak v modernějším duchu. Jeseníky se můžou pochlubit i svou typickou kuchyní, která je s nadsázkou řečeno připravovaná celá na sádle. Mezi hlavní speciality patří masové knedlíčky v nudlovém těstě nebo jeřabinová či rozinková omáčka.

 

Přírodní dědictví

Typické lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny říček a bystřin stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející na vrcholcích v kosodřeviny, kamenná moře, ledovcové kary s aktivními lavinami, rašeliniště, podhorské louky či vyhaslé sopky v okolí Bruntálu – to vše dokresluje typickou krajinu Jeseníků. Roku 1969 byla vyhlášena CHKO Hrubý Jeseník s rozlohou 740 km². Mezi čtyři nejvýznamnější maloplošně chráněná území patří národní přírodní rezervace Praděd, Šerák – Keprník, Rejvíz a rašeliniště Skřítek. Na Rejvízu začíná nejrozsáhlejší souvislý lesní komplex v Jeseníkách, navíc se zde rozprostírá Velké mechové jezírko, které je druhým nejnavštěvovanějším místem lokality. Vrstva rašeliny zde dosahuje až tří metrů. Dále je v území CHKO 19 přírodních rezervací a 7 přírodních památek. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m n. m.), který je zároveň nejvyšší horou celé Moravy. Nalezneme zde i nejvýše položený ski areál v Česku. Mezi další vyhledávaná lyžařská střediska patří Dolní Morava, Kouty nad Desnou nebo Červenohorské sedlo. Ve vymezeném území se nachází i Rychlebské hory s nejvyšší horou Smrk (1126 m n. m.), celkově zde na české straně nalezneme 17 tisícovek. Tato lokalita je nejvíce navštěvována v zimě, kdy hlavní atraktivitou jsou horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov.

Velké mechové jezírko Rejvíz, Zdroj: dolnimorava.cz

Mezi další zajímavé lokality patří jeskyně Na Pomezí a jeskyně Na Špičáku, o níž první písemná zmínka pochází již z roku 1430, a stala se tak nejstarší písemně doloženou jeskyní ve střední Evropě. V neposlední řadě je Jesenicko významnou lázeňskou lokalitou. Nad Lázněmi Jeseník se pak nachází největší koncentrace pramenů, kterých je celkem přes 80. Významnou oblastí je i pramenná oblast Moravy pod vrcholem Kralického Sněžníku, který tvoří hlavní evropské rozvodí.

Jeskyně Na Špičáku, Zdroj: cave-beat.org

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Lázeňství na Jesenicku přiláká ročně velké množství turistů jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Empírové jádro lázeňského areálu v Karlově Studánce bylo svědkem prvních lázeňských krůčků v roce 1785. Lázně Jeseník byly samotnou kolébkou jedné z nejvýraznější postav tzv. „zázračného vodního doktora“ Vincenze Priessnitze. I díky němu se na přelomu 20. a 30. let 19. století město zařadilo mezi  nejproslulejší evropská lázeňská města. Mezi významné pacienty pak patřili například ruský spisovatel N. V. Gogol nebo dánský sochař Bissen. Priessnitzův součastník Johann Schroth se pak podílel na založení dalších nedalekých lázní v Dolní Lipové. Lázeňské městečko Velké Losiny s termálními sirovodíkovými prameny a termálním koupalištěm pak dokresluje celou lázeňskou atmosféru Jeseníků.

Lázně Jeseník, Zdroj: turistika.cz

Ve Velkých Losinách nalezneme i renesanční zámek s arkádami a historickou ruční papírnu s návaznou expozicí Muzea papíru. Dalším zámkem je Úsov, v jehož interiéru je nyní lesnické a lovecké muzeum. Výstavu jediného původního českého sýru – olomouckých tvarůžku můžeme navštívit v Lošticích. Milovníci jiné typické pochutiny – limonády Kofoly se zase můžou vydat do městečka Krnov.

Velmi zajímavým místem je osada Ramzová, kde se nachází nejvýše položená rychlíková stanice ve střední Evropě s nadmořskou výškou 760 metrů. V lokalitě je i velké množství rozhleden, ta nejstarší z roku 1898 stojí poblíž Biskupské kupě. Kamenná rozhledna Zlatý chlum vysoká 26 metrů se stala výraznou dominantou města Jeseník.