Základní klimatické a geografické charakteristiky

Území v severní části Čech je snad nejznámějším pohořím v České republice. Administrativně patří území Krkonoš do Královehradeckého kraje, z části na západě zasahuje do kraje Libereckého. Největším městem v oblasti Krkonoš je Trutnov, kde žije více jak 31 tisíc obyvatel. Mezi další velká města patří Vrchlabí, Rokytnice nad Jizerou nebo Harrachov, avšak tyto sídla již dosahují počtu obyvatel do 5 000 tisíc, na druhou stranu jsou velmi dobře občansky vybavené, díky přílivu peněz do obecního rozpočtu z turistického ruchu.

Vymezení oblasti Krkonoš, Zdroj: czech.republic.cz, upraveno pocasicz.cz

 

Teplota

Krkonoše díky svému terénu patří mezi nejkomplikovanější lokalitu v České republice. Nacházejí se zde jedny z nejchladnějších oblastí. Nejnižší průměrná roční teplota se vyskytuje na hranicích s Polskem, kolem vrcholů Sněžky, Studniční hory a Luční hory. Průměrná roční teplota se pohybuje do 2 °C. Takto nízká teplota se ještě může vyskytovat kolem vrcholu Vysoké kolo.  Dál teploty se snižující se nadmořskou výškou postupně stoupají. V nejnižších částech Krkonoš se průměrná roční teplota pohybuje mezi 5 až 6 °C. V Krkonošském podhůří jsou již teploty vyšší.  Nečastěji se pohybují mezi 6 až 7 °C, v okolí měst Jilemnice a Hostinné jsou to teploty až kolem 8 °C. Tímto územím protéká zatím relativně malý tok Labe.

Srážky

Díky velmi vysoké nadmořské výšce, která je v České republice v této lokalitě nejvyšší, se i srážkové úhrny pohybují v extrémních hodnotách. Průměrné roční úhrny se pohybují na hranicích z Polskem až kolem 1200 mm. O něco méně je to pak ve východních částech Krkonoš. Nejméně srážek se ročně v této lokalitě vyskytuje v Krkonošském podhůří, kde průměrně spadne 700 až 800 mm. I tak patří tyto úhrny mezi nadprůměrně v rámci České republiky.

 

Meteorologické stanice

Luční bouda

Stanice se nachází na hřebenech Krkonoš a poměrně dobře reprezentuje místní mikroklima. Je však důležité upozornit, že meteorologická stanice začala měřit až v roce 2009, takže se jedná o velmi krátkou historii. Naměřené hodnoty jsou tak na vrcholcích Krkonoš zcela jistě extrémnější.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	1413 m n.m.
Maximální denní teplota	25,8 °C	28. 7. 2013
Minimální noční teplota	-24,9 °C	3. 2. 2012
Největší minimální teplota	16,9 °C	20. 6. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	96 mm	1. 6. 2013
Maximální sněhová pokrývka	235 cm	30. 3. 2009

Zdroj: Ogimet.com

Vrchlabí

Meteorologická stanice Vrchlabí se nachází na místním letišti, kde je umístěna téměř ve volném prostranství. Velmi dobře reprezentuje klima Krkonošského podhůří.

 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	482 m n.m.
Maximální denní teplota	35,2 °C	7. 8. 2015
Minimální noční teplota	-25,6 °C	3. 12. 2012
Největší minimální teplota	21,5 °C	20. 6. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	75 mm	8. 8. 1978
Maximální sněhová pokrývka	98 cm	30. 12. 2001

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Celoroční sníh

Krkonoše patří mezi místa, kde se udrží sněhová pokrývka nejdéle z celé České republiky. Pokud je dostatek sněhu a panuje chladné jaro, tak je zde šance na udržení sněhové pokrývky i přes léto. Na podzim sníh opět zmrzne a vzniká tzv. celoroční sníh. Tomuto místu se přezdívá Mapa republiky, protože sníh na jižní straně Studniční hory vytváří bílé pole, které připomíná právě mapu České republiky. V brzkých jarních měsících dokonce ještě i Československo.  V dobrých zimách tu může ležet až neuvěřitelných 16 m sněhu. Vzhledem k tomu, že se místo nachází v přísné chráněné oblasti, tak zde nikdo nesmí a tato česká atrakce zůstává nadšencům sněhu zapovězena. Místo je unikátní i v tom, že se nachází na jižní straně, takže v létě je vystaveno silným paprskům Slunce.

Mapa republiky v Krkonoších, pod Studniční horou, Zdroj: trutnovniky.cz

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Severozápadní cyklonální situace (NWc)

Nejvíce srážek v této oblasti spadne při severozápadní cyklonální situaci. Zejména pak západní a střední část Krkonoš při těchto situacích může akumulovat až 60 % celoročních srážek. Jinde přeháňkové počasí se v této oblasti mění na trvalejší srážky a při silném proudění zde probíhá výrazný návětrný efekt. Při postupu frontálních systémů od severozápadu zde může spadnout až 10x více srážek než činí republikový průměr pro danou frontu. Někdy ani numerické modely nejsou schopny zachytit intenzitu srážek.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Příval sněhu v Krkonoších 26. 1. 1993

Ve dnech 25. až 26. 1. 1993 se nad Skandinávii udržovala mohutná tlaková níže, která se jen velmi zvolna posouvala dále k východu. Nad Azorskými ostrovy se vyskytovala tlaková výše a mezi těmito dvěma tlakovými útvary proudil do České republiky studený a velmi vlhký mořský arktický vzduch od severozápadu. Nad střední Evropou se vyskytovaly četné sněhové přeháňky, ojediněle se objevily i bouřky. V Krkonoších se jednotlivé přeháňky slily do silného trvalého sněžení, které za silného větru pokračovalo nepřetržitě celý den. Během 24 hodin napadlo na Labské boudě 65 cm nového sněhu. Velký spad sněhu zaznamenaly i nižší polohy. Ve Vrchlabí během jednoho dne napadlo 50 cm sněhu. Díky silnému větru se na otevřených prostranstvích tvořily četné sněhové závěje.

 

Vhodnost návštěvy

Možnosti k navštívení této oblasti je hned několik. V zimě zde dominují lyžařské sporty a díky klimatickým podmínkám se dá lyžovat i v brzkých jarních měsících. Na některých místech je potřeba si dát pozor na laviny. V pozdních jarních a letních měsících zde však musíte věnovat zvýšenou pozornost aktuálním předpovědím, protože počasí se zde velmi rychle mění a bouřky na hřebenech hor jsou hodně nebezpečné. Nejklidnější počasí v této lokalitě panuje v září a v říjnu, kdy vás však v horských oblastech mohou překvapit první zimní vpády studeného vzduchu ze severu.  Lokalita Krkonoš je velmi rozmanitá a průběh teplot mezi nejnižší nadmořskou výškou a tou nejvyšší se může lišit i o 15 °C.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Region Krkonoš je neodmyslitelně spjat s horami. Samotným symbolem Krkonoš je jejich strážce v podobě Krakonoše, který bývá nazýván i Rýbrcoul. Variant označení bájné postavy existuje více, neboť pověrčivý místní jeho jméno nevyslovovali nahlas. Původně byl Krakonoš zlý a škodil všem bez rozdílu, avšak později byl už vnímán jako ochránce hor a spravedlivá postava. S horami je samozřejmě spojeno i lyžování a první pokusy se právě odehrály v Krkonoších. Traduje se, že se zde první lyže objevily již v roce 1892 díky hraběti Janu Harrachovi. Nejprve lyže používali jeho dělníci, aby lépe v zimě zdolávali těžký terén. Kolébkou českého lyžování v pravém slova smyslu je pak město Jilemnice.

Krakonošova socha v Trutnově, Zdroj: Informační centrum Trutnov

Krkonoše jsou spojeny s i tradičními řemesly, která musela uživit obyvatele nehostinných přírodních podmínek. Mezi 12. až 16. století hrálo prim hornictví a zpracovávání železných rud. Nejznámější železné hamry se nacházely ve Vrchlabí, Černém Dole, Peci pod Sněžkou či Lánově. Ve Vrchlabí se například odlily dělové koule a muškety pro císařského generála Albrechta z Valdštejna. Kromě železné rudy se těžila i měď, stříbro nebo arzen. Hutnictví nahradilo odvětví sklářství, kdy nejstarší česká sklárna sídlí v Harrachově již od roku 1712. Zajímavostí je pak stavění betlémů z počátku 19. století, které se vyznačují pohyblivými postavami.

Tradičními potravinami jsou pak krkonošský houbový Kuba, krkonošské kyselo nebo speciální bramboráky – krkonošské sejkory. A pokud byla velká zima, zaručeně horaly zahřála jeřabinka. Dalším proslulým nápojem je hořcovka z hořcového kořene, která podporovala trávení.

 

Přírodní dědictví

Mohutné hřebeny hor se skalisky, ledovcové údolí, termální prameny, rašeliniště, horské louky a samozřejmě lesní porosty – to vše nalezneme v Krkonoších. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím Česka, kdy hora Sněžka se tyčí do výšky 1 602 m n. m. Přes poměrně malou rozlohu se mohou pyšnit mimořádnou pestrostí flóry i fauny, nalezneme zde i 20 endemitních druhů (výskyt nezaznamenán jinde než v Krkonoších). Díky velkému množství rozmanitých lokalit byl v Krkonoších v roce 1963 vyhlášen první český národní park. Důvodem bylo hlavně zaručení ochrany přírodních celků, které byly neustále devastovány. Dnes NP přivítá až 8 miliónů návštěvníků ročně. Jedno z nejnavštěvovanějších míst celých Krkonoš je Labský důl – divoká skalnatá rokle s několika vodopády včetně toho největšího v ČR (Pančavský vodopád, 250 m n. m.). Velmi populární jsou i Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou v Česku jako jediné tvořené ve vápnitých a křemitých dolomitech, a také se zde rozprostírá největší tuzemské podzemní jezero.

Hory nabízí vyžití jak v zimě, tak i v létě. V Krkonoších nalezneme velké množství lyžařských center, nespočet sjezdovek a taktéž běžkařské trasy. Z těch nejnavštěvovanějších center můžeme zmínit Pec pod Sněžkou, Špindlerův mlýn, Svatý Petr, Horní Mísečky a Harrachov se světoznámým skokanským můstkem. Milovníci vodních sportů v létě zase využívají dravé horské řeky. V teplejší části roku se hory zaplaví pěšími turisty, horolezci, cyklisty či lidmi relaxujícími ve wellness hotelech.

Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica), unikátní endemická dřevina Krkonoš, Foto: Petr Vít

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Vyhledávány jsou různé krkonošské atrakce, ať už se jedná o nejstarší lanovou dráhu svého druhu v Evropě vedoucí na Sněžku nebo Černohorskou sáňkařskou dráhu dlouhou 3,5 km. Na Sněžce stojí i rotundová kaple sv. Vavřince vysvěcená už roku 1681. Další známá kabinková lanovka vede na Černou horu, kde nalezneme rozhlednu.

Lanová dráha na nejvyšší horu Česka – Sněžku, Zdroj: hotelhorizont.cz

Historické město Trutnov ležící v Podkrkonoší se může pochlubit Krakonošovým náměstím s renesančními a barokními domy. V někdejším Trutnovském zámku nalezneme dnes Muzeum Podkrkonoší. Další zajímavá expozice se nachází v barokním františkánském klášterním kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Hostinné, kde je vystaveno antické umění. Janské Lázně na úpatí Černé hory jsou jedinými lázněmi na české straně Krkonoš. Léčivý pramen byl objeven už v roce 1006, avšak jeho účinky byly využívány až ve 14. století. Město je známé kromě lázeňství i pro uspořádání jednoho z prvních mezinárodních lyžařských závodů (1925). Vrchlabí je zase první a nejseverněji položené město na Labi. Své muzeum, situované v romantickém přírodním parku, zde má postava Krakonoše. Dalším zajímavým muzeem je Hornické muzeum v Harrachově, zabývající se historií dobývání rud, ale vystavována je i mineralogická sbírka.

Mezi velmi zajímavé místo patří nejvýše položené golfové hřiště v ČR, ležící v blízkosti Harrachova. Harrachovský Mamutí můstek K – 180 pak patří mezi 6 největších můstků na světě. Do třetice pak město nabízí projížďku na bobové dráze, která je 700 metrů dlouhá.

Harrachovský Mamutí můstek, Zdroj: skiareal.com