Základní klimatické a geografické charakteristiky

Hraniční oblast s Polskem vyplňuje turistický region Opavské a Těšínské Slezsko, jenž administrativně spadá pod Moravskoslezský kraj. Největším městem v území je Opava, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel. Dalšími velkými sídly lokality jsou Bohumín, Karviná, Český Těšín, Třinec nebo Hlučín.

 

 

Vymezení oblasti Opavské a Těšínské Slezsko; Zdroj: czech.republic.cz, upraveno: pocasicz.cz

Teplota

Téměř celá lokalita se nachází již v nížinaté oblasti, takže průměrné roční teploty jsou zde poměrně vysoké. Ty se pohybují v rozmezí od 8 do 9 °C. Nižší teploty se pak vyskytují západně od města Opavy, kde již mírně stoupá pohoří Nízkého Jeseníku. Zde se průměrné roční teploty pohybují jen mezi 7 až 8 °C.

Srážky

Srážky jsou v této oblasti velmi rozdílné. Zejména Opavsko je ve velkém srážkovém stínu, který tvoří Hrubý Jeseník. V tomto srážkovém stínu se vyskytuje ročně v průměru 450 až 500 mm srážek. O něco více srážek, zhruba 600 až 650 mm je od Opavy na východ a dále u hranic s Polskem. Nejvíce srážek se vyskytuje v Těšínském Slezsku, kde na severu této lokality může ročně spadnout 700 mm a na jihu, kde se již začíná výrazněji projevovat návětrný efekt Beskyd. Zde jsou srážkové úhrny mezi 800 až 1000 mm.

 

Meteorologické stanice

Opava, Otice

Meteorologická stanice se nachází asi 3 km jižně od města Opavy, na západním břehu řeky Moravice. Velmi dobře reprezentuje klima v Opavském Slezsku.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	270 m n.m.
Maximální denní teplota	37,1 °C	29. 8. 1992
Minimální noční teplota	-31,1 °C	11. 2. 1929
Největší minimální teplota	23,5 °C	1. 8. 1917
Nejvíce srážek za 24 hodin	82 mm	26. 7. 1939
Maximální sněhová pokrývka	79 cm	16. 2. 1947

Zdroj: Ogimet.com

Karviná

Meteorologická stanice se nachází v jihozápadní části města Karviná. Dobře reprezentuje zejména městské klima této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	224 m n.m.
Maximální denní teplota	38,4 °C	8. 8. 2013
Minimální noční teplota	-26,3 °C	29. 12. 1996
Největší minimální teplota	23,2 °C	24. 7. 1988
Nejvíce srážek za 24 hodin	132 mm	3. 8. 1880
Maximální sněhová pokrývka	90 cm	1. 1. 1924

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Předbíhání frontálních systémů

Lokality mají opravdu jednu velmi zajímavou charakteristiku, která může velmi často i překvapit. Jedná se o to, že přes toto území může projít fronta dříve, než na zbytku Moravy. Velmi často tento jev můžeme pozorovat například v zimě nebo na podzim, kdy nad střední a jižní Evropou panuje oblast vyššího tlaku vzduchu. Frontální systém, který postupuje od západu se vlivem tlakové výše a pohoří Alp začne vlnit. Nad Polskem je však rovina a frontální systém v tomto prostoru postupuje rychleji na východ. Vzhledem k tomu, že Slezsko je propojeno právě s nížinou v Polsku, tak občas dochází k tomu, že od severozápadu, za pohořím Jeseníků, dojdou srážky daleko rychleji, než například do Šumperka či Olomouce, tedy do měst, která jsou více na západě.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Četné arktické dny v zimní polovině roku

Ačkoliv se tyto lokality nenachází v nejsevernějších částech České republiky, tak se toto území může pyšnit zajímavým primátem. V rámci nížin v České republice se zde vyskytuje nejvíce tzv. arktických dnů. Je to den, kdy maximální teplota nepřekročí -10 °C. Důvodem vyšší četnosti je místní orografie. Rovina, která se nachází v těchto lokalitách, je totiž velmi rozsáhlá. Táhne se přes Polsko až do Ruska. Přízemní ledový vzduch se pak “plazí“ přes Polsko, a pokud je situace hraniční, tak stihne dojít právě až do Slezska. Když je slabé severovýchodní proudění, tak se nemá šanci dostat dál, protože v dalším průniku mu brání pohoří Beskyd, Oderských vrhů a Jeseníků. Moravská brána není dostatečně široká na to, aby ve slabém proudění tento ledový vzduch mohl proniknout dále. Může se pak snadno stát, že například Bohumín hlásí maximální teplotu kolem -12 °C a na zbytku území České republiky se maximální teploty pohybují kolem -5 °C.   

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Extrémní sněhový příval 1. 1. 1924 v Karviné

Při podrobném prozkoumávání základních údajů o stanici jste si jistě všimli, že v Karviné výrazně dominuje výška sněhové pokrývky. První den v roce 1924 zde totiž leželo neuvěřitelných 90 cm. A proč neuvěřitelných? Stanice se totiž nachází v nížině, kde nadmořská výška dosahuje sotva 230 m n. m. Podobně položené stanice mají maximální výšku sněhové pokrývky kolem 30 cm.

Zatímco v první polovině prosince roku 1923 panovalo v Evropě typické podzimní počasí, tak 16. prosince přes střední Evropu přešla výrazná studená fronta, která vše změnila. Do 20. prosince převládalo ve střední Evropě studené severozápadní proudění, ale těsně před Vánoci došlo k proudění severnímu.

První výrazné sněžení však přišlo až 29. 12. 1923, kdy se nad Jadranem prohloubila tlaková níže a postoupila nad Moravu. V Karviné tento den napadlo 28 cm. Obvykle se taková níže vysune k severovýchodu a sněžení během několika hodin ustane. 31. 12. 1923 a 1. 1. 1924 se však stalo něco neočekávaného. Tlaková níže se zastavila nad Polskem a pomalu se propadala opět nad Moravu. To znamenalo dalších několik hodin trvalého sněžení.  Za 24 hodin napadlo v Karviné 55 cm nového sněhu. Když přičteme předchozích 28 cm a nějaké drobné, tak se dostaneme k těm neuvěřitelným 90 cm. To vše se odehrávalo v opravdu silných mrazech, kdy se denní teploty pohybovaly kolem -10 °C. Bohužel tato extrémní situace je již tak pradávná, že se nám nepodařilo najít žádné fotografie.

Kalamitní situace na severovýchodě Moravy na přelomu roků 1923 a 1924, Zdroj: wetterzentrale.de

Vhodnost návštěvy

Vzhledem k tomu, že obě námi popisované lokality se nachází v nížině, tak zde je spíše mírnější klima. V zimě vás však může zaskočit překvapivě chladnější počasí, než na zbytku území. Jara a léta jsou zde průměrná, s občasným výskytem bouřek. Na podzim se zde může vyskytovat nízká oblačnost a zhoršené ovzduší z Polska.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Území vytvářené po staletími nekonečnými střety mezi Čechy, Poláky a částečně i Slováky, to je Opavské a Těšínské Slezsko. Opavsko ještě v 9. století obýval kmen Holasiců. Už ve století 10. zde vznikaly boje mezi českými Přemyslovci a polskými Piastovci. Avšak spory se netýkaly jen Čechů a Poláků, ale i v samotném našem království bylo území terčem nepokojů, kdy některé části oblasti připadaly střídavě Moravě nebo Slezsku. Bohužel, i když byla uzavřena mezi Čechy a Poláky dohoda (1054), neustále bylo Opavsko svědkem bojů a opakovaně bylo pleněno. Navíc v minulosti docházelo několikrát ke změnám hranice, což plodilo nové a nové nesrovnalosti. Situace se znovu vyhrotila za vlády Přemysla Otakara II.  Nejvýznamnějšími středověkými městy byla v oblasti především centra slezských knížectví, tedy Opava a  Těšín. Rozsah Těšínského Slezska se nyní prakticky shoduje s územím někdejšího Těšínského knížectví z let 1289 – 1290. Ani této části Česka se nevyhnulo drancování v době husitské, avšak místní hrady se nájezdům většinou ubránily. V dalším období se o území přetahovala Morava se Slezskem, což brzy bylo potlačeno v období slezských válek, kdy mezi sebou soupeřily Habsburská monarchie a Prusko. Z Opavy se tak stalo hraniční město. Konečná úprava zemských hranic nastala až v roce 1920. Těšínské Slezsko nakonec rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, bylo rozděleno na dvě zhruba stejné části. Historické centrum města na pravém břehu Olše bylo přiznáno nově budovanému polskému státu, těšínská předměstí na levém břehu se stala základem nového moderního města, které dostalo název Český Těšín a do roku 1960 bylo centrem stejnojmenného okresu. Zásadní dějiny rozvoje kraje započala industrializace, jenž byla zahájená ve 2. polovině 18. století. Především pak těžební průmysl (Orlová, Karviná) a  na něj navazující provozy železáren, chemiček a strojíren výrazně přispěly k přísunu nového obyvatelstva a celkového ekonomického rozmachu.

Vývoj hranic na Těšínsku; Zdroj: wikipedia.org

Opavské a Těšínské Slezsko se může pyšnit řadou tradičních výrobků. Delikátní chuť oplatků a sušenek z Opavy dělá radost malým i velkým již od poloviny 19. století. Tak se z  koníčku pečení těchto sladkostí, původně vyučeného soukeníka Kašpara Melchiora Baltasara Fiedora, stalo velmi výdělečné zaměstnání na plný úvazek. Majestátní zvuk varhan je již slyšet z dálky od Krnova. Tento hudební skvost zde vzniká již 150 let. Ke slezskému regionu se také neodmyslitelně váží slavné Bezručovy Slezské písně. Jedná se celkem o 79 básní, které vyšly v roce 1929. Symbolem celého Těšínska je bezesporu unikátní soubor více jak dvaceti dřevěných kostelů. Vzhledem ke koncentraci, různorodosti a zachovalosti jednotlivých staveb jsou považovány za středoevropské unikum.

 

Přírodní dědictví

Na Opavsku a Těšínsku si bohatě užijete i krás přírody. Panské lesy a rozlehlé roviny jsou předurčené k pěším i cyklistickým výletům. Mezi nejvýznamnější maloplošně chráněná území se řadí PR Koutské a Zábřežské louky, NPP Odkryv v Kravařích, PP Údolí Moravice, NPR Kaluža a PR Velké Doly. Pěší turisté by neměli vynechat Bukový chodník aneb Loveckou stezku Lichnovských. Výletní trasa vede z části zámeckým parkem v Hradci nad Moravicí a pokračuje dále nádhernými bukovými lesy pralesního charakteru, jenž nabízí nezapomenutelné romantické scenérie a vyhlídky. Návštěvníky každoročně lákají i vodní nádrže Těrlicko a Žermanice, kde najdou své vyžití jak zájemci o aktivní dovolenou (široká nabídka vodních sportů, rybaření), tak i ti, kteří si touží odpočinout u vody. V blízkosti přehrady Žermanice se nachází přírodní rezervace Žermanický těšinitový lom. Na dně lomu nalezneme rozsáhlou vodní plochu s mokřady a okolo jsou většinou na jih orientované velmi teplé a tmavé stěny lomu. Tak vznikl specifický ekosystém, který je domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Vodní nádrž Žermanice; Zdroj: obeczermanice.cz

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Celý region je osázen nádhernými historickými památkami. Snad za hlavní trumf oblasti můžeme považovat gotický kostel sv. Ducha s přemyslovskou kryptou a minoritským klášterem v Opavě. Ve městě na vás čeká i chrám Nanebevzetí Panny Marie ve stylu slezské gotiky z režného cihlového zdiva nebo kostel sv. Vojtěcha. Zajímavou stavbou je i věž Hláska u novorenesanční budovy opavské radnice. Zámek Kravaře je perlou slezské barokní architektury, v okolí se pak rozkládají přírodně-krajinářské parky, přecházející do lesoparku a v druhé části se pak nachází golfové hřiště. Dalšími zámky v oblasti jsou empírová Raduň se zámeckou knihovnou shromažďující 16 000 svazků, romantický areál v Hradci nad Moravicí pyšnící se hned dvěma zámky (Bílým a Červeným), kde pobývali i L. van Beethoven, F. Liszt nebo N. Paganini, či empírový zámek Fryštát v historickém jádru Karviné, jsou zářným příkladem jedinečné architektury. I sakrální památky mají v území své místo. Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s deskovým obrazem Madony v Hrabyni se stal významným poutním místem. Navíc se zde nachází i památník bojů za svobodu, jenž připomíná válečnou tragédii během II. světové války. Malý barokní kostelík sv. Petra a Pavla z mohutných dubových klád čeká na návštěvníky zase v Albrechticích. Naproti tomu v Gutech stojí dřevěný renesanční kostel Božího Těla z roku 1563, který je nejvýznamnějším dokladem církevní lidové architektury. Unikátní šikmý kostel sv. Petra z Alkantary z roku 1736 v Karviné byl následkem poklesu půdy o 36 metrů nakloněn o 7° od svislé osy. Za návštěvu stojí i lázně Darkov s jodobromovými prameny, které návštěvníky vítají již od roku 1867. Pokud jste příznivci staré lidové architektury, neměli byste minout roubenou stavbu z roku 1781 zvanou Kotulova dřevěnka. Jedná se o poslední příklad původní zástavby dnešního Havířovska. Region nabízí i mnoho zajímavých muzeí. Za expozicí těžby a zpracování jílovité břidlice se můžete vydat do Budišova nad Budišovkou. Právě odtud byl přivezen i materiál na výstavbu Národního divadla nebo opravu Týnského chrámu či Karlštejna. V Opavě zase sídlí nejstarší muzeum v ČR – Slezské zemské muzeum. Nezvyklé muzeum nalezneme v Petřvaldu, kde v prostorách bývalé fary u chrámu sv. Jindřicha funguje technické muzeum. Zdejší expozice se zaměřují především na historii tramvajové dopravy na Ostravsku a Karvinsku, tradice hornictví na Těšínsku a dějiny dobývání uhlí v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru. Díky těžbě bylo i založeno nejmladší město v Česku – Havířov. Unikátní jednotná architektura z padesátých let 20. století pak dostala označení „sorela“ (socialistický realismus).  Městské jádro pak bylo dokonce vyhlášeno za chráněnou památkovou zónou.

Kostel sv. Vojtěcha v Opavě

Na své si přijdou i milovníci technických památek a unikátů. Jedním z nich je areál československého opevnění 1935 – 1938 v Hlučíně – Darkovičky. K vidění je zde pěchotní srub Alej, jenž byl rekonstruován do podoby z roku 1938, nebo objekty vybavené dobovou výstrojí a výzbrojí. Průmyslové město Třinec zase láká na nedalekou sedačkovou lanovku vedoucí z Oldřichovic na Javorový vrch, kde již čeká na turisty oblíbený lyžařský areál. V Novém Dvoře se zase rozzáří oči každého zahrádkáře. Arboretum s rozsáhlou sbírkou cizokrajných i domácích dřevin, subtropických a tropických rostlin pěti světadílů a skleníky s expozicí tropických a subtropických rostlin zaujmou snad každého. Děti si zase nemůžou nechat ujít originální dětský koutek ve stylu slovanského hradiště a zookoutek v zámeckém parku Boženy Němcové v Karviné. Výborným bonusem jsou pak projížďky na loďkách po nedalekém slepém rameni řeky Olše. Celé rodiny si zase jistě vychutnají (snad doslova) pstruží farmu v Bělé, kde si rybu můžete sami ulovit a u hájenky Rotschildů i spořádat.

Slovanské hradiště Chotěbuz, Karviná; Zdroj: archeopark-chotebuz.cz