Základní klimatické a geografické charakteristiky

Tradiční oblast Haná administrativně spadá pod kraj Olomoucký a Zlínský. Největším městem oblasti je Olomouc, jenž je zároveň krajským městem. Žije zde okolo 100 000 obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Kroměříž, Přerov, Prostějov, Litovel či Hranice. Osou území protéká tok Moravy.

 

 

Vymezení oblasti Střední Morava – Haná; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalita je poměrné rozsáhlá a tak i průměrné roční teploty se odlišují. Můžeme říci, že nejtepleji je v samotném středu této lokality. Právě zde protéká řeka Morava a vyskytují se zde úrodné nížiny, kde nadmořská výška je kolem 250 m n. m. Zde se průměrná roční teplota pohybuje mezi 8 až 9 °C. Vzhledem k tomu, že se jedná o úval, tak po stranách se vyskytují pohoří. Na východě je to Nízký Jeseník a Odry. S každým výškovým metrem postupně teploty klesají. Na východě a severovýchodě lokality se průměrná roční teplota pohybuje jen mezi 6 až 7 °C. O něco vyšší teplota, až k 8 °C, se objevuje na západě lokality. Zde začíná pohoří Zábřežské a Drahanské vrchoviny. 

Srážky

Srážky jsou na střední Moravě spíše slabší. Zejména východní část Drahanské vrchoviny a také nižší polohy této lokality mají průměrné roční úhrny jen kolem 550 mm srážek za rok. Západně od Olomouce je dokonce srážkový stín, kde srážky sotva dosahují k 500 mm. Situace se výrazně mění směrem na východ a severovýchod, kde se prudce zvedá úpatí Nízkého Jeseníku a jižněji i Oderských vrchů. Právě v těchto místech stoupají průměrné roční úhrny srážek až k 750 mm. Tento efekt je dán především převládajícím západním až severozápadním výškovým prouděním.  

 

Meteorologické stanice

Luká

Profesionální meteorologická stanice se nachází v západní části této lokality a velmi dobře reprezentuje zejména vyšší polohy.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	510 m n.m.
Maximální denní teplota	35,7 °C	20. 8. 2012
Minimální noční teplota	-27,3 °C	13. 1. 1987
Největší minimální teplota	21,8 °C	1. 8. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin	111 mm	1. 8. 2002
Maximální sněhová pokrývka	53 cm	21. 1. 2006

Zdroj: Ogimet.com

 

Kroměříž

Meteorologická stanice se nachází na jihozápadním okraji města Kroměříž a velmi dobře reprezentuje mikroklima nižších poloh této lokality.

Nadmořská výška	233 m n.m.
Maximální denní teplota	37,1 °C	8. 8. 2013
Minimální noční teplota	-27,1 °C	7. 1. 1985
Největší minimální teplota	24,3 °C	29. 8. 1992
Nejvíce srážek za 24 hodin	105 mm	2. 7. 1954
Maximální sněhová pokrývka	46 cm	6. 2. 1963

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Sněhová žíla z Pradědu

I přesto, že většina této lokality leží v nízké nadmořské výšce, tak se zde v zimě mohou vyskytovat poměrně intenzivní spady sněhu. Tyto spady sněhu jsou zvláštní tím, že přicházejí v noci a k ránu a jsou prostorově velmi omezeny. Většinou tyto situace nastávají na zadní straně mělké tlakové níže a po přední straně tlakové výše. Hrubý Jeseník při nahromadění vlhkosti začne vytvářet sněhové přeháňky, které se pomalu sunou směrem do nížiny na střední Moravu. Někdy se stane, že tento proces “páskování“ probíhá i několik hodin. Tyto přeháňky, které mají občas i silný charakter, se vyskytují zejména v severní části této lokality. Nad jižní polovinou již převládá téměř jasné počasí. Ve výjimečných případech může v těchto přeháňkách napadnout za noc i 20 cm sněhu.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Padavý vítr ze severovýchodu na úpatí Nízkého Jeseníku

V lokalitě střední Morava se vyskytuje za určitých situací velmi nebezpečný vítr, který je podobný padavému větru Bóra v Chorvatsku. Jeho výskyt je vázán především na situace, kdy tlaková níže postupuje z jihovýchodní Evropy dále k severu. Jakmile dojde ke stočení větru na severovýchodní, začne na úpatí Nízkého Jeseníku výrazně zesilovat. I přesto, že na ostatním území se maximální nárazy pohybují do 10 m/s, tak v této oblasti může vítr dosahovat až 25 m/s, ojediněle až 30 m/s. Bohužel data jsou naměřena pouze z amatérských meteorologických stanic, protože zde nejsou profesionální anemometry. V zimních měsících dochází i v nižších polohách k četným sněhovým jazykům a jsou zaznamenány i situace, kdy se vytvářely v nadmořské výšce kolem 250 m n. m. sněhové závěje.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Tornádo v Litovli 9. června 2004

První dekáda června byla v České republice poměrně teplá, ale vlhká. Dostával se k nám teplý a vlhký vzduch od jihovýchodu a to bylo zdrojem bouřek. Celá situace vyvrcholila 9. června, kdy se zejména nad Moravou začaly vytvářet velmi silné bouřky. Již po několika desítkách minut bylo jasné, že nejde o klasické bouřky, ale o supercely. Z mnoha míst byly hlášeny škody, které způsobil zejména silný vítr, který se nazývá downburst.

To hlavní se však chystalo na desetitisícové městečko na střední Moravě Litovel. Toto město zasáhla supercela v plné síle a ještě stihla vyprodukovat velmi silné tornádo, které se dokonce řadí mezi nejsilnější tornáda zaznamenané na území České republiky. Podle škod a podle fotografii se tornádo označilo F3, což je třetí nejsilnější možné tornádo.

Nejvíce byla zasažena ulice Gustava Frištenského, kde tornádo řádilo podle svědků 7 minut. Během této doby zničilo několik domů, odneslo mnoho střech a vyvrátilo nespočet stromů.

Meteorologové zpětně zjistili, že tornádo pravděpodobně zasáhlo i místa mimo Litovel. Šířka tornáda byla neuvěřitelných 500 m, což jsou podobné hodnoty, jako v Americe.

Větrná smršť se přehnala i přes Olomouc, kde padající strom usmrtil muže. Zcela zastavena byla i železniční doprava mezi Olomoucí a Prostějovem. Dle odhadů tato bouře napáchala škody za 400 miliónů korun.

Zdevastovaná Litovel po tornádu F3, Zdroj: olomouc.idnes.cz

Vhodnost návštěvy

Tuto lokalitu je nejvhodnější navštívit v jarních měsících, kdy už je zde většinou teplo a sucho. V létě se zejména v centrální části lokality musíte připravit na velmi teplé počasí. Bouřky vás mohou překvapit zejména v okolí kopců. I raný podzim může být pro návštěvu ideální. Později se však začínají tvořit četné mlhy a inverzní oblačnost, z které vypadává mrholení. Ve vyšších nadmořských výškách je potřeba počítat občas i s větším množstvím sněhu.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Úrodný region Hané lákal k osídlení již v době pravěké. Významné archeologické naleziště Předmostí u Přerova s proslulými paleolitickými vykopávkami se řadí na přední příčky nalezišť v Česku. Objevy mamutích kostí pochází z konce poslední doby ledové (10 000 př. n. l.). Bohužel část Hradiska a Skalky byla zničena průmyslovou těžbou devonského vápence. Nálezy jsou zasazeny do doby neolitu, eneolitu, doby bronzové a železné, stěhování národů, dokonce i prvního slovanského osídlení. Strategická poloha Hranic v Moravské bráně již od pravěku předurčila lokalitu k přirozené křižovatce významných stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy. V širším okolí města Hranic jsou naleziště ze starší doby kamenné. Keltské osídlení se projevilo ve Starém Hradisku, kde místní keltské oppidum je nejvýznamnějším a nejzajímavějším nálezem Keltů na Moravě. Jeho objevení se datuje již do 17. století, kdy zde byl nalezen jantar pocházející právě z doby látenské. Oppidum je lokalizováno přímo na proslulé obchodní Jantarové stezce, vedoucí až k pobřeží Baltského moře. Dalším jedinečným archeologickým nalezištěm jsou Němčice nad Hanou, kde jsou místní nálezy zasazeny taktéž do doby laténské. V neposledním řadě se známým a navštěvovaným místem stala lokalita Hostýn, jenž bývá spojována především s křesťanskou vírou, ale nachází se zde i významné pravěké hradiště, jenž se později stalo jedním ze tří moravských keltských oppid, která ležela na trase mezi Baltem a Adrií, tedy již na zmíněné Jantarové stezce. Co se týká pozdějšího vývoje celého území, hlavním centrem Hané byla Olomouc, která byla od raného středověku významným městem celé Moravy, kde sídlila mnohá knížata. Jedna z nejvýznamnějších kapitol českých zemí se odehrála právě v Olomouci, kde zavražděním Václava III. došlo k vymření rodu Přemyslovců po meči (1306 n. l.). V podstatě až do třicetileté války byla Olomouc druhým největším městem našeho království.

Skulptura mamuta z Předmostí u Přerova; Zdroj: prerovmuzeum.cz

Jen málo regionů Česka se může pyšnit tak rozsáhlým množstvím tradic a slavností jako právě Haná. Už samotný hanácký kroj nese všechny znaky úrodného rovinatého kraje. Odráží se v něm nejen tradiční sled barev, bohatství či okázalost, ale i proslulé furiantství. Hanácký ornament pak vyniká především motivy z rostlinné říše. O nádheře místních krojů se můžete sami přesvědčit na Slavnostech kroje ve Velké Bystřici. Jak jinak si vychutnat krásu hanáckých krojů nežli při jedinečném tanci „cófavé.“ Tento tanec byl v době renesance slavnostním tancem, kterým zároveň přistupovala k oltáři i nevěsta za ženichem. Byl to i jediný tanec, jenž se směl tančit za doprovodu svatých písní a legend i v době postní nebo adventní. Kromě cófavé se Haná může pochlubit nejméně 50 (ale spíše až 70) figurálními tanci, které se váží přesně k určitému nápěvu či písni. Symbolem celého regionu se stala pak bezpochyby Jízda králů. Nedospělý král bez koruny projíždí se svým doprovodem celou vesnici na koni oblečen do ženských šatů s růží v ústech. Fenomenální moravská slavnost se dostala i na seznam světového dědictví UNESCO. Slavná Jízda králů se koná např. v Doloplazech, Chropyni nebo Kojetíně. Hanácká „svajba“ udržovala tradici žebřinového vozu taženého šestispřežením, jenž odvážel po vdavkách pár z kostela. Bez házení nevěstě nebo svatebního stromu se nemohla obejít žádná hanácká svatba. Dalšími udržovanými slavnostmi jsou „Sečeni lúke“ nebo Slavení „matiček.“

Jízda králů; Zdroj: itras.cz

Přírodní dědictví

Jedinečná chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví sdružuje pod ochranu komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi podél volně se rozvíjejícího horního toku řeky Moravy, jenž je vymezen městy Mohelnice a Olomouc. CHKO byla vyhlášena v roce 1990 a celkově disponuje rozlohou 96 km². Kromě unikátních lužních lesů obléhající meandrující tok Moravy se v území nachází i nezvyklé velké množství jeskynních systémů. Javořické jeskyně jsou několik kilometrů dlouhý podzemní systém, který ukrývá mohutné dómy, chodby a propasti, které jsou zdobeny bohatou krápníkovou výzdobou. Mladečské jeskyně jsou i významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Výzdoba krápníků se nachází ve velkém labyrintu puklinových chodeb a dómů. Zbrašovské aragonitové jeskyně hydrotermálního původu leží v blízkosti lázeňského městečka Teplice nad Bečvou. Poblíž se nachází i Hranická propast, jenž je nejhlubší propastí v České republice s celkovou hloubkou 274 m. Výborným místem k výletu a relaxaci je i arboretum Bílá Lhota, jenž sdružuje rozsáhlou sbírku listnatých, jehličnatých i okrasných dřevin ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie aj. Areál je navíc doplněn o několik soch a plastik.

Zbrašovské aragonitové jeskyně; Zdroj: treking.cz

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Region Střední Moravy ukrývá hned dvě památky zařazené pod seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ta první se nachází na jednom z mnoha historických náměstí v Olomouci. Sloup Nejsvatější Trojice vznikal v období mezi roky 1716 až 1754, na seznam UNESCO byl pak připsán v roce 2000. Mimo jiné Olomouc nabízí i druhou největší městskou památkovou rezervaci v ČR, kde mezi hlavní dominanty patří renesanční radnice, biskupská a arcibiskupská katedrála sv. Václava či unikátní soubor kašen. Druhý zápis na seznam UNESCO si získala Kroměříž díky unikátnímu Arcibiskupskému zámku s Podzámeckou a Květnou zahradou a biskupskou mincovnou. Ne nadarmo je Kroměříž přezdívána jako Hanácké Atény. I na Hané stojí několik překrásných hradů. Romantický pohádkový hrad Bouzov s novogotickou hradní kaplí a gotickým oltářem, upravený hrad Šternberk obklopený malebnou přírodou a krajinářským parkem, či rozsáhlá zřícenina středověkého hradu Helfštýn s hradbami a baštami, jsou toho zářným příkladem. Empírový zámek Čechy pod Kosířem láká návštěvníky nejen na památník slavného malíře J. Mánesa. V okolí se rozkládá i krajinářský park s hustou sítí drobných romantických staveb, navíc je zde možné podniknout i naučnou stezku vedoucí z parku až na vrcholek Velkého Kosíře. Bývalý lovecký zámeček olomouckých arcibiskupů v Chropyni skrývá ve svých zdech historickou sbírku zbraní i památník malíře E. Filly. V okolí se navíc nachází i nádherný park se zámeckým rybníkem, ke kterému se váže pověst o hanáckém králi, kterého připomíná i Ječmínkův sál. Mezi nejvýznamnější turistické památky je řazen Svatý Hostýn. Jedná se o poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ke které patří i pozoruhodná křížová cesta architekta D. Jurkoviče, inspirovaná lidovou architekturou. Unikátní renesanční Šachova synagoga s cennými nástěnnými malbami z roku 1737 vítá turisty v Holešově. V interiérech funguje expozice Židé a Morava a mimořádně cenný je i blízký židovský hřbitov.

Zámek Kroměříž; Zdroj: kultura.cz

V Olomouci je každoročně také hojně navštěvovaná výstava květin Flora Olomouc. Děti jistě uvítají návštěvu Svatého Kopečku u Olomouce, kde se rozkládá rozsáhlá zoologická zahrada s vyhlídkovou věží a unikátním výběhem opic. Na Svatém Kopečku stojí i významný barokní chrám Navštívení Panny Marie, jenž se stal poutním místem.