Základní klimatické a geografické charakteristiky

Nejzápadnější část České republiky je vyplněna územím nazývaným západočeský lázeňský trojúhelník a regionem západní části Krušných hor. Administrativně pak celá turistická oblast spadá pod Karlovarský kraj, kde žije téměř 300 000 obyvatel. Nejlidnatějším městem jsou Karlovy Vary, které zároveň stojí v čele kraje. Mezi další velká města patří Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Sokolov, Cheb nebo Jáchymov. 

 

 

Vymezení oblasti Západočeský lázeňský trojúhelník a Krušné hory – západ; Zdroj: czech.republic.cz, upraveno: pocasicz.cz

Teplota

V lokalitě západních až severozápadních částech Čech tvoří hlavní dominantu v první řadě údolí řeky Ohře. V této oblasti se průměrné roční teploty pohybují mezi 7 až 8 °C a tato část patří mezi nejteplejší z celého popisovaného území. Na většině tohoto území jsou to však průměrné roční teploty mezi 6 až 7 °C a to platí i pro pohoří Smrčiny na západě této lokality. Ve vyšších polohách Slavkovského lesa a Doupovských hor jsou to teploty mezi 5 až 6 °C a na vrcholcích to mohou být teploty mezi 4 až 5 °C. Druhá dominanta této oblasti je západní část Krušných hor, kde se nachází i nejvyšší hora tohoto pohoří Klínovec. Zde a v blízkém okolí se průměrné roční teploty pohybují v rozmezí 3 až 4 °C.

Srážky

Srážková činnost je v této lokalitě velmi ovlivněna rozmanitostí terénu. Nejméně srážek se vyskytuje v oblasti soutoku Odravy a Ohře. Zde průměrné roční srážky dosahují 500 až 550 mm. Na většině území této lokality jsou to srážkové úhrny 550 až 650 mm. O něco více srážek se vyskytuje na kopcích Slavkovského lesa a v Ašském výběžku, srážky zde za rok dosahují průměrně 650 až 700 mm.  Průměrně až 800 mm se objevuje kolem vrcholu Slavkovského lesa a v celé oblasti Krušných hor. V pohraničí kolem vrcholů Klínovec a Špičák, kde probíhá návětrný efekt od západu, se průměrné srážkové úhrny mohou blížit až k 950 mm za rok.

           

Meteorologické stanice

Klínovec

Meteorologická stanice se nachází na samém vrcholu Krušných hor a reprezentuje jen část této lokality. Nastiňuje klima především hřebenových partií.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	1240 m n.m.
Maximální denní teplota	29,8 °C	21. 7. 1998
Minimální noční teplota	-22,8 °C	7. 2. 2012
Největší minimální teplota	20,4 °C	7. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	84 mm	6. 8. 2013
Maximální sněhová pokrývka	242 cm	15. 3. 1988

Zdroj: Ogimet.com

 

Cheb

Meteorologická stanice se nachází v jihovýchodní části Chebu a kousek od vodní nádrže Jesenice. Poměrně dobře reprezentuje nižší polohy této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	485 m n.m.
Maximální denní teplota	37,0 °C	27. 7. 1983
Minimální noční teplota	-25,6 °C	21. 12. 1969
Největší minimální teplota	19,9 °C	14. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	71 mm	7. 7. 2001
Maximální sněhová pokrývka	40 cm	27. 12. 2010

Zdroj: Ogimet.com

              

Meteorologické zajímavosti této oblasti

“Kapky“ studeného vzduchu

Díky členitému reliéfu, který je tvořen zejména Krušnými horami, Slavkovským lesem a Doupovskými horami se zde vyskytuje dost menších údolí a kotlin na straně jedné a vyvýšených kopečků na straně druhé. Převýšení nemusí být nikterak velké na to, aby se zde tvořily bazény studeného vzduchu, které mohou v rámci celé lokality připomínat jakési kapky. Například na vzdálenosti 10km se vám může často stát, že se teplota změní nahoru a dolů hned několikrát. Takové situace nastávají zejména při radiačním počasí ráno a večer. Zvlášť pro řidiče je tento jev velmi nebezpečný.

            

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Západní cyklonální situace (Wc)

Vzhledem k pohoří Krušných hor se na západní straně vyskytuje návětrný efekt, který při výraznějším proudění výrazně zesiluje srážky. V zimních měsících se od vyšších poloh často vyskytuje sněžení a nový sníh v této oblasti může dosahovat až 20 cm za den. Hraniční přechody v této části lokality jsou díky silnému větru a intenzivnímu sněžení často uzavřeny. Pokud převládá západní či severozápadní proudění delší dobu, může to místní horské silnice paralyzovat.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Tornádo na Chebsku v rámci cyklóny Kyrill 18. 1. 2007

Vichřice, která byla způsobena tlakovou níží Kyrill v tento den napáchala mnoho škod na většině území České republiky. V drtivé většině případů se však jednalo o škody způsobené horizontálním větrem. Na Chebsku se však jednalo o vertikální vír.

Přes obec Třebeň, která se nachází asi 3 km východně od Františkových Lázní, se kolem půlnoci z 18. na 19. 1. přehnalo tornádo. Z Chebu byly dokonce pozorovány dva trychtýře, přičemž jeden z nich zeslábl a postupně zanikl a druhý začal zesilovat. Vír zasáhl zejména okrajovou část obce, kde poškodil střechu kravína a způsobil další spíše drobnější škody na majetku.

Tornádo bylo označeno, jako F2. Vzhledem k tomu, že se událost stala v lednu, tak se jednalo o opravdu výjimečnou záležitost.

Poničená střecha i s komínem místního kravínu v obci Třebeň; Zdroj: tornada-cz.cz

 

Vhodnost návštěvy

K navštívení této oblasti doporučujeme pozdní jarní až letní měsíce. Vysoká průměrná nadmořská výška svědčí i v létě spíše k mírnějším teplotám. Na podzim zde mohou vznikat velké teplotní rozdíly díky orografii krajiny.

 

Tradice, historie a zajímavosti

V lokalitě západočeského lázeňského trojúhelníku a západu Krušných hor můžeme nalézt stopy prvního lidského osídlení již z mladší doby kamenné. Konkrétně pak tvrziště v Dalovicích dokládá přítomnost kultury s lineární keramikou. Pozdně bronzová hradiště byla nalezena např. v Radošově, Velichově nebo u Drahovic. Z pozdějšího období pocházejí slovanská tvrziště v Jeřeni či v Přemilovicích. Historický vývoj v kraji byl mnohdy ovlivněn hraniční polohou mezi germánským a slovanským osídlením. Díky bohatým zdrojům nerostných surovin, mohly již ve středověku vznikat v Krušných horách menší osady, které se vázaly na těžbu stříbra a později i rudy. V lokalitě pak byla významná těžba z 19. století v okolí Jáchymova. Právě zde byl objeven radioaktivní prvek radium Marií Curie-Sklodowskou v místním smolinci. Těžba kaolínu zase umožnila vznik nejslavnějším porcelánkám a stále prosperuje i výroba skla. Avšak snad nejznámějším odvětvím v oblasti stále zůstává lázeňství. Lázeňská léčba byla založena na využívání přírodních zdrojů, jako jsou termální i studené minerální prameny, bahna, slatiny a plyny.  Podle pověsti stojí za založením lázeňské tradice Karel IV. – odtud i název Karlovy Vary. Král při svých projížďkách v okolních lesích narazil se svojí skupinou na horký pramen. O léčivosti vřídla se sám přesvědčil, když si jeho vodou ošetřil poraněnou nohu. Dokonce zde i panovník v pozdějším období pobýval. Nyní se s lokalitou spojuje výrazné zastoupení ruské menšiny, které má svůj počátek v roce 1945. Větší popularitu si pak oblast získala u Rusů především po roce 1990.

Marie Curie-Sklodowská v Jáchymově; Zdroj: edu.techmania.cz

Hloubka tradic prostupuje celým Karlovarským krajem. Tradiční pokrmy jako karlovarský knedlík, vylepšený typickým kořením a bylinkami, lázeňské oplatky, pocházející z roku 1856, či dietní karlovarský suchar, zná snad skoro každý. Stejně tak významná je i výroba houslí a kytar v Lubech. V Kraslicích smyčcové nástroje hrají k tanci i poslechu již od 17. století, navíc zde tvoří i nástroje dechové a bicí. Pokud váháte, zdali lázeňský kraj navštívit, možná vás inspirují slavné české i světové osobnosti, které se po místních kolonádách v minulosti procházely: Antonín Dvořák, Ema Destinová, Franz Kafka, Tomas Alva Edison, Sigmund Freud a řada dalších.

 

Přírodní dědictví

Karlovarský kraj nabízí mnoho krásných přírodních děl, které lákají ročně velké množství turistů. Jednou z nejznámějších lokalit je Národní přírodní rezervace SOOS s rozsáhlým rašeliništěm a minerálním slatiništěm, kde se nacházejí obdivuhodné bahenní sopky. Navíc je zde možné si prohlédnout muzeum pravěkých zvířat s modely v životní velikosti. Mohutná skalní stěna v údolí Ohře nese název Svatošská skála, která je prý zkamenělý svatební průvod Jana Svatoše, který figuruje jako hrdina několika místních pověstí. Tajemné jsou i tzv. Skalky Skřítků v údolí řeky Ohře na západním úpatí Doupovských hor u obce Dubina. Jedná se o asi šedesát pseudokrasových dutin, jenž mají pravidelný válcový tvar. V území bylo v roce 1976 vyhlášeno CHKO Slavkovský les, kde jsou pod ochranou např. Mnichovský hadec nebo Kladská rašelina. Mezi nejznámější maloplošně chráněná území se řadí NPR Božídarské rašeliniště, PR Oceán, PP Rašeliniště Haar a PR Ostrovské rybníky. Unikátní je bezesporu i nemladší skutečná sopka v Čechách – Komorní Hůrka, která byla aktivní na počátku čtvrtohor. Nejvyšším vrcholem oblasti, ale i celých Krušných hor je Klínovec (1244 m n. m.). Na Klínovci nalezneme rozsáhlé lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou. Mezi další známá zimní střediska patří Boží Dar (nejvýše položená obec v ČR), Potůčky, Ski Hamry nebo Aš. Samozřejmě je území protkáno i řadou minerálních pramenů. Jen v samotných Karlových Varech jich vyvěrá 15. Dalších 8 nalezneme v Mariánských Lázních, Františkovy Lázně se mohou pyšnit 21 různě velkými a vydatnými prameny, unikátní radonová voda čeká pak na návštěvníky v Jáchymově. Pokud nechcete svou dovolenou trávit v lázeňských městech, můžete využít husté sítě cyklistických stezek. I pěší výletníci mohou obdivovat zachovalou krajinu. Aktivní dovolenou nabízí tenisová a golfová hřiště či jezdecké komplexy, ale ani na milovníky vodních sportů kraj nezapomíná.

NPR SOOS; Zdroj: zivykraj.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

V turistické oblasti se nachází několik zachovalých hradů a zámků. Původní středověký hrad Hauenštejn v 19. století přestavěn ve stylu anglické novogotiky, gotický hrad a barokní zámek Bečov nad Teplou s restaurovaným románským relikviářem sv. Maura ze 13. století, románský hrad v Chebu s cennou pozdně románskou kaplí, raně gotický hrad Loket s expozicí skla, porcelánu, knižní vazby a mučicích nástrojů, románský hrad z 12. století v Ostrohu ukrývající ve svých zdech sbírku karlovarského porcelánu či městských interiérů nebo románský hrad Vildštejn a zřícena barokního zámku ve Skalné, jsou zářným příkladem bohatosti historických památek. I sakrální památky mají v regionu své místo. Klášter premonstrátů v Teplé z roku 1193 je i největší klášterní knihovnou u nás (přes 100 000 svazků). Nedaleko stojí románsko-gotický kostel Zvěstování Páně s pozdně barokní výzdobou. Poutní místo Andělská Hora se zříceninou gotického hradu Engelsburg ze 14. století je výbornou lokalitou pro jedinečný zážitek, díky nepřekonatelnému výhledu do celého kraje. Největší české lázně založené ve 14. století – Karlovy Vary, lákají na své teplé prameny, kam patří i do 15 m vystřikující Vřídlo. Ve městě můžete navštívit několik kostelů, přepychových lázeňských domů a širokých kolonád (Vřídelní, Mlýnská, Sadová, Tržní a Zámecká). Hornické město Jáchymov je vyhledávanými lázněmi (první radioaktivní lázně na světě, 1906), kde navíc sídlí v renesanční budově bývalé královské mincovny muzeum s expozicí těžby stříbra a mincování. Proslulé Františkovy Lázně, jejichž jádro bylo vyhlášeno jako městská památková rezervace, jsou zvláštní svým šachovnicovým půdorysem. Navíc je město chráněno udržovanými parky a lesoparky. Další lázeňským městečkem je Kynžvart, kde sídlil slavný kancléř K. V. Metternich.

Hrad Loket; Zdroj: itras.cz

Zajímavé technické památky leží v Krásnu, zde byl zpřístupněn areál dolu Vilém s unikátním těžkým parním strojem a hornickou expozicí. Navíc zde město z výšky hlídá i zajímavá kamenná rozhledna s vnějším spirálovým schodištěm. Další zajímavou vyhlídku mají v Chebu, kde se z Černé věže můžete kochat malebným náměstím se sedlovými střechami a hrázděným Špalíčkem. Goethova vyhlídka v Karlových Varech zase slučuje novogotickou architekturu s nádherným pohledem do krajiny. Čtyřicet metrů vysoká rozhledna Diana na Výšině přátelství (556 m) střeží zase druhou část krajského města. K rozhledně vede pozemní lanová dráha. Zajímavou projížďku nabízí i železniční trať z Karlových Varů do německého Jaohanngeorgenstadtu, kde motorovými vláčky je možno vystoupat do nadmořské výšky 915 m.

Světoznámou akci, Mezinárodní filmový festival, pořádají každoročně v Karlových Varech. Festival je nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě. Jako jeden z nejstarších festivalů se zařadil do kategorie A (nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů) kam například patří i festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Šanghaji.

Goethova vyhlídka; Zdroj: rozhlednovymrajem.cz