Základní klimatické a geografické charakteristiky

Na východě Moravy vyplňuje podstatnou část Zlínského kraje turistická oblast nesoucí název Zlínsko, jenž dostala své jméno podle největšího města v lokalitě – Zlína. Ve městě Zlín žije okolo 75 tisíc obyvatel. Dalšími velkými sídly v území jsou Napajedla, Otrokovice, Valašské Klobouky nebo Slavičín. Na východě oblast sousedí se Slovenskem.

 

 

 

Vymezení oblasti Zlínsko; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalitu bychom mohli rozdělit na dvě teplotně odlišná území. Západní část této lokality, kde nadmořská výška přeci jen nedosahuje takových výšek, se průměrné roční teploty pohybují mezi 8 až 9 °C, což je relativně teplé území. Za Zlínem však teplota směrem na jihovýchod postupně klesá, takže průměrné teploty se pohybují na většině území této lokality mezi 7 až 8 °C.  Nejchladněji je pak v pohraničí, kde nadmořská výška stoupá až k 800 m n. m. Zde pohoří Bílých Karpat a Javorníků dokáže průměrné roční teploty snížit na 6 až 7 °C, lokálně kolem vrcholků i na 5 až 6 °C.

Srážky

Vzhledem k tomu, že je tato lokalita poměrně kopcovitá, tak i srážek je zde více, než činní průměr České republiky. Samozřejmě nejméně srážek je na západě této lokality, kde průměrně ročně spadne od 650 do 700 mm. Na většině území této lokality však srážky dosahují až 800 mm. Nejvíce srážek se však vyskytuje v oblasti Javorníků a Bílých Karpat, kde ročně spadne až 1000 mm. 

 

Meteorologické stanice

Vizovice

Stanice se nachází v obci Vizovice. Meteorologická stanice dobře reprezentuje klima údolních částí této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	313 m n.m.
Maximální denní teplota	37,4 °C	8. 7. 1957
Minimální noční teplota	-33,0 °C	10. 2. 1929
Největší minimální teplota	22,7 °C	7. 6. 1998
Nejvíce srážek za 24 hodin	84 mm	30. 6. 2011
Maximální sněhová pokrývka	100 cm*	23. 12. 1943

Zdroj: Ogimet.com

*Pozn. Maximální výška sněhové pokrývky je pravděpodobně statistická chyba. Nepodařilo se nám ověřit správnost těchto dat

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Variabilní teploty

Lokalitou Zlínska protéká říčka Dřevnice, která vytváří poměrně výrazné údolí. To je tvořeno i dál na východ říčkou Lutinkou, která se vlévá právě do Dřevnice a tyto dvě říčky tak vytváří poměrně dlouhé údolí mezi vysokými kopci. Na jedné straně Vizovická vrchovina a na straně druhé Hostýnské vrchy. Na dně tohoto údolí je soustředěna veškerá zástavba, včetně silnic a železnic. Teploty vzduchu jsou v této části lokality velmi nepředvídatelné, a pokud nepatříte k místním, tak vás může nepříjemně překvapit rozmanitost teplot. Zejména při Slunečném počasí v jarním a v letním období se zde nižší polohy poměrně dobře prohřívají a teploty při tropických advekcích z jihu velmi často přesahují i 35 °C. Naopak ve večerních a nočních hodinách teploty prudce klesají dolů. Studený vzduch, který se začne vytvářet na kopcích, kde se nacházejí prostorné louky, padá gravitační silou směrem dolů, kde se postupně hromadí.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Četné bouřky v nevýrazném tlakovém poli

Na jaře a v létě, v teplé vzduchové hmotě a v nevýrazném tlakovém poli se v této lokalitě tvoří poměrně četné bouřky. Tyto bouřky můžete znát například pod pojmem bouřky z tepla. Odborně se tyto bouřky nazývají orografické, kde zvyšující se pohoří pomáhá výstupným proudům a snáze se v těchto případech vytváří kumuly a v pozdější fázi i kumulonimby. K tvorbě bouřek pomáhají i přehřívající se jižní svahy a naakumulovaná vlhkost z nočních a ranních hodin na severních svazích. Pokud jsou výstupné proudy silné, tak se zde často vyskytují prudké a krátké přívalové srážky.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Sněhová kalamita 1. 12. 2010 na Zlínsku

Velmi dynamická situace se na začátku prosince 2010 vytvořila nad střední Evropou. Několik dnů před tím se do České republiky dostal na tuto roční dobu extrémně studený vzduch ze severu. Ve Středomoří však teplota moře byla ještě vysoká, takže díky teplotnímu kontrastu se zde vytvářely tlakové níže. Naopak v severní Evropě se v ledovém vzduchu vytvořila tlaková výše, takže mezi těmito tlakovými útvary vzniklo nad Českou republikou frontální rozhraní. Nejvíce teplo zatlačilo na samotném jihovýchodě našeho území, takže nejsilnější srážky byly právě na Zlínsku.

Kolem poledne začalo poměrně vydatně sněžit a ke slovu se dostal i silný nárazovitý vítr. Vzhledem k tomu, že teploty byly pod nulou, tak se tvořily četné sněhové jazyky a závěje.

Již během odpoledne a večera doprava na Zlínsku kolabovala. V kolonách uvízly autobusy, policejní vozy měly pokyn vyjíždět jen k těm nejhorším případům. Sanitky nemohly včas dojíždět ke zranění, protože sněhu bylo opravdu hodně.

Situace se začala lepšit až ve 2. prosince ráno, kdy postupně sněžení ustávalo.  

Velmi dynamická situace nad celou Evropou, teplotní rozhraní se nacházelo jen kousek od Zlínska, zdroj: wetterzentrale.de

 

Vhodnost návštěvy

Počasí v této lokalitě je velmi různorodé a i doporučení vhodnosti návštěvy je velmi relativní. Na podzim a v zimě je třeba počítat ve Zlíně s inverzním charakterem počasí. Čím více na východ, tím jsou zimy chladnější a drsnější. V údolích se často mohou tvořit mlhy. Jaro a léto je zde teplé a relativně vlhčí.  

 

Tradice, historie a zajímavosti

O něco méně úrodná oblast Zlínska, byla trvale osídlována spíše až ve 13. století, ale i přesto zde byly objeveny zbytky osídlení mnohem staršího. Ve Vlachovicích u Valašských Klobúků bylo vykopáno archeologické naleziště pohřebiště lidu popelnicových polí. Již na přelomu tisíciletí vznikla v území řada hradisek, jedno z nich se nachází v Brumově. V raném středověku se začaly postupně osady rozšiřovat a v průběhu 14. století dochází k rozmachu středisek větších panství (např. Valašské Klobúky), ale i vesnic v okolí. Ze 14. stoletá pochází i první zmínka o osadě Zlín (1322). Právě Zlín se stal střediskem řemeslnicko-cechovním pro okolní Valašské osídlení. Na přelomu 14. a 15. století získává Zlín i některá městská práva. Bouřlivý vývoj oblasti přineslo 17. století. V roce 1621 proběhla 3. května bitva vzbouřených Valachů (především ze Vsetínska) s císařskými vojáky u Malenovic, o dva dny později se střetly protistrany u Zlína. V povstání zvítězili Valaši, kteří se poté vrhli na majetek katolíků. Kromě válečného střetu obohatilo 17. století oblast i o příjemnější událost. V Luhačovicích byly objeveny léčivé prameny. Díky pramenům se mohly do naší historie zapsat slavné nápoje Vincentka, Aloiska nebo Ottovka. Avšak léčivé prameny nejsou jedinou slavnou stopou v českých dějinách. Rozvoj oblasti zásadně ovlivnilo založení obuvnické společnosti Baťa v roce 1897, kdy se do Zlína začali hojně stěhovat lidé za prací. Během 30 let se počet obyvatel znásobil desetkrát. Právě migrace místních na Zlínsku byla velkým problémem 19. století, kdy emigrovala řada usedlíků např. do Ameriky, Rakouska nebo Uher či na jižní Moravu. Tragédii zažilo jižní Valašsko na konci II. světové války, když za pomoc partyzánům nacisté vypálili obce Ploština, Prlov a Vařákovy Paseky a velkou část obyvatel vyvraždili.

Historický snímek z lázní Luhačovice; Zdroj: promoravia.blog.cz

Zlínsko si stále udržuje celou řadu tradic, které utváří jeho typickou kulturu. Vizovické pečivo pravidelně provoní celou ves již po 200 let. Vizovice jsou známé i pro své valašské frgály, pletení košíků a drátkování. V mnohých vesnicích se stále udržuje fašank, známější pod označením masopust. Kašava, Vlčková, Lukov nebo Fryšták jsou vyhlášené svým průvodem pestrých masek. V Kašavě se navíc již několik generací udržuje výroba tradičních metlí z proutí a výroba tzv. „valašské keramiky,“ jenž má lehce zavádějící název, jelikož se jedná o dřevěné nádobí.

Tradiční Vizovické pečivo; Zdroj: mestovizovice.cz

 

Přírodní dědictví

Nejvýznamnějším přírodním celkem oblasti je CHKO Bílé Karpaty, která byla vyhlášena již v roce 1980. Pod správu této chráněné krajinné oblasti spadá několik menších maloplošně chráněných lokalit, z nichž můžeme zmínit PP Chladný vrch, PP Okrouhlá, PR Sidonie (pyšnící se zachovalým bukovým porostem) nebo PR Jalovcová stráň (nejzachovalejší jalovcová pastvina). PR Bílé potoky zase láká na zachovalé luční porosty obklopené hustými lesy. V oblasti se také podařilo zachránit les, jenž pokrývá vrchol Ploščiny (793 m n. m). Les se zde plynule mění v prales, jenž je pod ochrannou Českého svazu ochránců přírody. Celostátní sbírka umožnila zajistit rezervaci aktuálně rozlohu 15 ha. Jihovýchodně od Kudlova se nachází velké množství různě vydatných pramenů, které leží na sever od slavných Luhačovic. Drtivá většina zdejších pramenů se řadí do kategorie uhličitých kyselek, výjimkou je pouze Sirný pramen. Luhačovické prameny se řadí mezi jedny z nejúčinnějších v Evropě. I v blízkosti krajského města nalezneme několik zajímavých přírodních výtvorů. Jedním z nich je bezesporu Čertův kámen, který díky své výšce přes 10 m a šířce 16 m figuruje v hlavní roli několika pověstí. V minulosti na vrcholu skalního útvaru stával strážní hrad, po němž zůstaly ve skále záseky po umístění trámů.

PR Jalovcová stráň; Zdroj: turistika.cz

Lokalita nabízí celou řadu aktivit, kdy mimo pěších turistických tras a cyklostezek je možné využít nabídek vodní turistiky (především v podobě projížďky po Baťově kanálu) nebo golfových hřišť. Baťův kanál byl zařazen mezi technické a přírodní památky. Projížďku je možné uskutečnit na trase dlouhé 65 km. Velmi oblíbenou je i vodní nádrž Štěrkoviště u Otrokovic, kde návštěvníky hostí rekreační areál s tobogánem.

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Zlínsko nabízí celou řadu nejrůznějších historických památek, ale i kulturních akcí. Funkcionalistický Zlín vznikal pod taktovkou T. Bati, který se podepsal např. pod stavbu slavné výškové budovy – Jednadvacítka, jenž navrhl architekt Karfík. K městu neodmyslitelně patří typické cihlové domy dělnických kolonií Baťových závodů. Krajské město láká i na množství zajímavých muzeí – Muzeum jihovýchodní Moravy (expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda nebo Zlínského filmového studia) či Muzeum obuvi. I ti nejmenší si zde přijdou na své. Rozsáhlá zoologická zahrada Lešná ukrývá ve svém komplexu i zámek z konce 19. století. V zámečku nalezneme přepychové interiéry s kazetovými stropy, stylovým nábytkem, křišťálovými lustry nebo sbírku obrazů, stříbra a porcelánu. Další známý zámek stojí v Napajedlech, které se můžou pyšnit i zámeckou zahradou a původním hřebčínem (z roku 1886). Místní koně patří na špičku českých dostihových šampiónů, ročně se jich zde narodí přes 60. Ani hrady nestojí v oblasti v pozadí. Hrad Malenovice byl vystavěn ve stylu renesančně-barokním. Ve zdech hradu se skrývá část Muzea jihovýchodní Moravy. Mezi velmi oblíbené sakrální stavby patří Štípa. Poutní místo s barokním chrámem Panny Marie a zázračnou mariánskou soškou ročně přiláká i mnoho zahraničních turistů. Ve Štípě se také nachází jediný dochovaný větrný mlýn v okolí Zlína s provozuschopnou technikou. Za návštěvu stojí i gotický kostelík v Tečovicích. V neposlední řadě musíme zmínit i oblíbené lázeňské město Luhačovice. Zajímavá architektura lázeňských domů a secesní stavby z ruky slavného architekta D. Jurkoviče, jenž částečně vdechl novým budovám tradiční valašský vzhled, lákají návštěvníky největšího lázeňského města na Moravě.

Zámek Lešná; Zdroj: vyletnik.cz

Hlavní sportovní akcí v oblasti je každoročně se konající automobilové závody Barum rallye. Ve Zlíně se každoročně pořádá i filmový festival. Za návštěvu stojí i několik rozhleden tyčících se ve vyšších polohách: Královec, Hostišová nebo Loučka.