Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Teplotní charakteristika v Liberci je nejsložitější ze všech krajských měst České republiky. Nejnižší části Liberce se nachází v nadmořské výšce kolem 350 m n. m. a ty nejvyšší části stoupají až k 1000 m n. m. Nejtepleji je v centrální části města, kudy protéká řeka Lužická Nisa. Zde se průměrné roční teploty pohybují mezi 7 až 8 °C. Na ostatním území, kde již na severovýchodě stoupají Jizerské hory a na jihozápadě Ještědsko–kozákovský hřbet, se průměrné roční teploty pohybují mezi 6 až 7 °C. Na severovýchodě, zejména v městském obvodu Rudolfov se průměrné roční teploty pohybují jen mezi 5 až 6 °C. Nejnižší teploty z celého města se však vyskytují na jihozápadě města, zejména pak v Horním Hanychově. Zde se průměrné roční teploty pohybují mezi 4 až 5 °C. Ještě o něco chladněji je pak na samotném vrcholu Ještěd (1012 m n. m.), který je hlavní dominantou tohoto krajského města.

Srážky

Vzhledem k převládajícímu západnímu proudění ve střední Evropě a poloze města vůči pohořím je Liberec krajským městem, kde se vyskytuje nejvíce srážek z celé České republiky. Průměrné roční úhrny srážek se zde na většině území města pohybují mezi 800 až 1000 mm. O něco menší úhrny se vyskytují na severozápadě města, kde jsou průměrné roční srážky i pod 800 mm. Naopak nejvyšší srážky z celého města jsou na severovýchodě, v Rudolfově či v krajních částech městského obvodu Starý Harcov. Zde průměrný roční úhrn srážek přesahuje dokonce 1000 mm.

 

Meteorologická stanice

Liberec, letiště

Stanice se nachází severozápadně od centra, na místním letišti a reprezentuje větší část města Liberec.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	398 m n.m.
Maximální denní teplota	36,2 °C	31. 7. 1994
Minimální noční teplota	-30,9 °C	9. 2. 1956
Největší minimální teplota	22,8 °C	8. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	122 mm	23. 6. 1992
Maximální sněhová pokrývka	97 cm	7. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Významné rozdíly ve sněhové pokrývce v rámci celého města

Díky místní orografii, která je v tomto městě opravdu velmi členitá, zde panují významné rozdíly ve sněhové pokrývce. Zejména při západním nebo severozápadním proudění, kdy hraje důležitou roli každý výškový metr, zde může docházet k velmi zajímavým situacím. Může se například stát, že v centru města není žádný sníh a jen o několik stovek metrů na severovýchod nebo jihozápad může ležet až 20 cm nového sněhu. Místní obyvatelé jsou na tyto rozdíly zvyklí, ale nezkušení návštěvníci ubytovaní ve vyšších nadmořských výškách města mohou být překvapeni.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Severozápadní proudění v zimní polovině roku

Ve vlhkém a chladném severozápadním proudění se i v zimní polovině roku poměrně dobře daří konvekci. V tomto proudění se vyskytují četné přeháňky, které v závislosti na nadmořské výšce a teplotě jsou sněhové. Město Liberec leží v Žitavské pánvi (Liberecké pánvi) mezi pohořím Jizerských hor a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Celé údolí řeky Nisa je mírně nakloněno k severozápadu a právě tímto směrem je i otevřeno dál do Polska. Naopak směrem na jihozápad se kopce opět zvedají, takže na tuto stranu je údolí uzavřeno. Právě při severozápadním proudění zde dochází k četnější a intenzivnější tvorbě sněhových přeháněk, které mohou přecházet až do občasného sněžení.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Povodně v Liberci 8. 8. 2010

 V tropické vzduchové hmotě se ze Středomoří do střední Evropy začala nasouvat výšková tlaková níže, která v Polsku začala mít retrográdní charakter pohybu. Frontální rozhraní se více jak 12 hodin udržovalo bez pohybu v oblasti Jizerských hor. Výrazná konvekce se pak udržovala v severních Čechách několik hodin. Ze 7. na 8. srpna se zde vyskytoval trvalý déšť, který byl díky střihovému efektu intenzivní. Na řece Lužická Nisa byl ještě v nočních hodinách vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity a na některých místech v Liberci se řeka vylila z koryt. Povodně v okrese Liberec napáchaly škodu za 4 miliardy korun.

Díky nasycené půdě hrozily povodně ještě v záři, ale situace už nebyla tak dramatická.

Naprosto zničená silnice po intenzivních deštích

Zdroj: liberec-me-bavi.cz

 

Vhodnost návštěvy

Navštívit město je vhodné v podstatě celý rok. V letních měsících zde není takové vedro, jako v jiných větších městech, na podzim můžete před inverzí utéci lanovkou na Ještěd a v zimě se nabízí Ski areál Ještěd, který provozuje profesionální lyžařské služby.

 

Základní informace:

Liberec je krajské město Libereckého kraje. S počtem obyvatel přes 100 tisíc se řadí na třetí místo co do velikosti měst v Čechách. Celkově je pátým největším městem České republiky. Celá aglomerace Liberce spolu se sousedním Jabloncem nad Nisou čítá okolo 170 tisíc obyvatel. Liberec se stal zakládajícím a později i hlavním městem Euroregionu Nisa, který byl prvním Euroregionem ve střední Evropě (již od roku 1991). Území zahrnuje části Německa, Polska a Česka. I samotný katastr města je rozsáhlý, dosahuje výměry přes 106 km².

 

Významnost města v rámci České republiky:

Liberec má velmi dlouhou historii textilního průmyslu. Již v 16. století byly zakládány dílny a později i cechy soukenictví a plátenictví. Téměř v každém domku se ručně tkaly látky a později se přešlo k manufakturní výrobě. Tradiční sektor se udržel až do 20. století, kdy ve válečných obdobích byla výroba buď pozastavena, nebo přeorientována. Po znárodnění německých továren byl vytvořen v roce 1948 podnik Textilana, který sdružoval 39 závodů. Zároveň se Liberec stal v roce 1946 sídlem Českých vlnařských závodů. Po revoluci je textilní průmysl na sestupu a nyní ve městě působí podniky specializované na produkci nanovláken.

Textilana

Zdroj: M. Mazánek, 1971

 

V Liberci působí Technická univerzita v Liberci a sídlí zde i pobočka Vysoké školy Karla Engliše v Brně a Metropolitní univerzity Praha. Důležitým zástupcem v oboru vědy je pak i Výzkumný ústav textilních strojů.

Železniční spojení funguje od roku 1859, kdy byla zprovozněna trať do Pardubic a německé Žitavy. Aktuálně vychází z města velké množství železničních tratí, problematický je spoj do Prahy. Nyní je v plánu zavedení hybridních vozidel lehké železnice, která by měla Liberec propojit s dalšími obcemi Euroregionu Nisa. Zajímavým druhem dopravy je lanová dráha na Ještěd, která spadá pod České dráhy. Přímo do Liberce nevede dálnice, ale Liberecký kraj je propojen s hlavním městem dálnicí D 10. Hlavním tahem je pak do města silnice R 35, která by se měla stát dálnicí D 35.

 

Historie a významné historické události:

Mezi 11. a 12. století vznikla na místě dnešního Liberce malá osada s hostincem, která těžila z blízkosti zemské stezky. Později v 13. st. němečtí osadníci založili druhou ves – Reichenberg a časem obě spolu splynuly. Právě německé označení zůstalo až do roku 1945, kdy bylo město později přejmenováno na Liberec. První písemná zmínka se datuje do roku 1352. O sto let později byl Liberec vypálen při boji proti Jiřímu z Poděbrad. Velký boom města přišel v 16. století, kdy ve městě vzniklo mnoho nových staveb, a byl založen soukenický cech. V tomto století se Liberec také stává městem nařízením císaře Rudolfa II. V roce 1622 se liberecké panství dostává pod správu vévody Albrecht z Valdštejna a začíná se budovat část Nové město (dnešní Sokolovské náměstí).

Ani Liberci se nevyhnulo švédské drancování z doby třicetileté války, za kterým následovala morová epidemie. Zlatá éra se navrátila ve století 18., kdy se na vrchol dostává textilní výroba. I v následném století Liberec hospodářsky rostl a v roce 1866 hostil císaře Františka Josefa I., na němž byl právě zde spáchán neúspěšný atentát. Po vzniku samostatného Československa vyhlásili sudetští Němci svoji rakouskou provincii Deutschböhmen, jejímž hlavním městem měl být právě Liberec. Tento „stát ve státě“ neměl dlouhého trvání, už v prosinci 1918 zaniká. Německé obyvatelstvo mělo v této oblasti silné zastoupení - v meziválečném období zde žilo jen 15 % českých občanů.

Po vyhlášení Sudet byli Češi vyhnáni o vnitrozemí a Liberec se stává hlavním městem nové sudetské župy. Město navštívil krátce po křišťálové noci i Adolf Hitler. Po druhé světové válce do města přicházeli noví osadníci, Liberec oficiálně získává své české pojmenování. Významně se do historie Liberce zapsala sovětská okupace v roce 1968. Před libereckou radnicím zahynulo 9 místních. Po roce 1989 upadá textilní průmysl, ale začíná se rozvíjet automobilová výroba. Dnes Liberec sází na rozvoj nových, moderních nanotechnologií.

Pomník obětem okupace sovětských vojsk v roce 1968 na zdi liberecké radnice
Zdroj: commons.wikimedia.org

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

Ve městě najdeme širokou škálu různých památek, avšak asi ta nejznámější se tyčí nad městem. Hotel a vysílač Ještěd se stal dominantou i symbolem města.  Předchůdcem Ještědu byla pětimetrová dřevěná rozhledna již z roku 1876, která byla za 13 let nahrazena další dřevěnou rozhlednou, ale ani ta se dlouho na místě neudržela. Rozhledna byla nahrazena hotelem, který v roce 1963 vyhořel, a bylo nutné postavit náhradu. Celých 7 let trvala výstavba vysílače z ruky architekta Karla Hubáčka. Stavba byla oceněna prestižní Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů a Ještěd se může pyšnit oceněním Stavba století. Celková výška vysílače je 93 metrů a dostanete se za ním již zmíněnou kabinkovou lanovkou. Přesuneme-li se do jádra města, nalezneme zde řadu architektonických skvostů. Mezi ty nejvýznamnější patří novorenesanční budova liberecké radnice, která svou funkci plní od roku 1893. Zpřístupněná návštěvníkům je radniční věž, díky čemuž si mohou vychutnat pohled na celé město. Na budově radnice je umístěn pomník obětem sovětské okupace v roce 1968.

Rozhledna na Ještědu

Zdroj: tvzpravodaj.mnoho.info

 

V Liberci se nachází celá řada církevních staveb.  Kostel sv. Antonína Velkého na Sokolovském náměstí je díky výšce 70 metrů dalším výrazným bodem města. Kostel je situován v místě původního dřevěného kostelíku, k němuž se vázala i první písemná zmínka o Liberci.  Další kostel – sv. Kříže je novější stavbou z 50. let 18. století, ale je nejcennější barokním dílem ve městě. I tento kostel stojí na místě bývalého chrámu. Ve Větrné uličce se nacházejí nejstarší dochované liberecké domy. Valdštejnské domky z druhé poloviny 17. století mají zavádějící název, protože byly vystaveny až několik desítek let po Valdštejnovi smrti. Postupem času značně zchátraly, ale skupince nadšenců ze střední průmyslové školy se podařilo jejich podobu zachránit. Mezi zajímavé budovy dále patří Městské lázně z roku 1901 či Severočeské muzeum.

Městské lázně Liberec

Zdroj: exeled.com

 

Jedním z nejnavštěvovanějších míst je Zoologická zahrada Liberec, která je nejstarší v ČR (založena 1919). Zoo je napojena na několik mezinárodních projektů a je také genovou bankou. Celkově si zde návštěvník může prohlédnout 158 druhů zvířat.

Bílý tygr ze Zoologické zahrady Liberec, maskot hokejového týmu města

Zdroj: vejnar.com

 

Liberec hostí pro svoji výhodnou polohu i řadu sportovních akcí. V roce 2009 se zde například konalo MS v klasickém lyžování. Liberec pořádal i MS v tancích nebo MS v MTBO (orientační závod na horském kole).